„Americká ekonomika již nějaký čas překvapuje svou silou. Poslední čísla z trhu práce tak pro mě nebyla šokující, ale překvapený jsem byl.“ Pro Bloomberg to uvedl Larry Summers, podle kterého data z ledna ještě navíc mohlo zhoršovat špatné počasí. Celkově se pak potvrzuje, že navzdory zvyšování sazeb centrální bankou „je v ekonomice hodně síly“.
Ekonom míní, že v současné době mohou být výše takzvané neutrální sazby, ke kterým je možné sazby skutečné poměřovat a získat tak obrázek o tom, jak moc restriktivní či naopak uvolněná monetární politika je. Vyšší neutrální sazby by totiž znamenaly, že při současné úrovni sazeb Fedu není míra restrikce taková, jaká by byla v době, kdy by se neutrální sazby nacházely níže. Summers k tomu dodal, že výdaje v ekonomice aktuálně možná nejsou tak citlivé na sazby jako dříve. Co by tuto senzitivitu snižovalo?
Podle ekonoma v americkém hospodářství už nehraje trh bydlení takovou roli jako dříve. Navíc už „zboží dlouhodobé spotřeby není tak dlouhodobé“. Obě skupiny jsou přitom citlivější na sazby než například zboží běžné spotřeby. Ve výsledku pak tyto změny znamenají, že míra restrikce současné monetární politiky není tak vysoká, jak se věřilo. Nepřehnal to Summers s odhady toho, jak moc bude muset vzrůst nezaměstnanost na dosažení nižší inflace?
Ekonom na tuto otázku odpověděl, že ekonomika přistává hladčeji, než se on sám domníval. Například Paul Krugman podle něj klade velký důraz na vývoj na nabídkové straně ekonomiky, Summers podle svých slov „hodně vnímá zdaleka největší fiskální stimulaci od druhé světové války a prudký růst nominálního produktu“. Ekonomika také prochází celkovým boomem a podle experta je tak poptávka významnou součástí celého příběhu vysoké inflace posledních let.
Summers ovšem také dodal, že inflace se nakonec chová mírněji, než by implikovaly standardní ekonomické modely. V posledních letech ale celkově panovala vysoká míra nejistoty. Cílem je přitom dostat inflaci ke 2 % „na udržitelné bázi“. Na závěr rozhovoru se pak diskutovalo o sazbách a vládním zadlužení. Ekonom zmínil devadesátá léta, kdy došlo k prudkému technologickému pokroku a ekonomickému boomu. Podle něj k němu výrazně přispěly i kroky učiněné na počátku devadesátých let, které byly zaměřené na snížení vládních dluhů.
Zdroj: Bloomberg