Bývalý guvernér Fedu Frederic Mishkin se domnívá, že americká centrální banka je nyní na dobré cestě. Chybu sice udělala v tom, že příliš dlouho čekala se zvedáním sazeb, pak ale na pokračující vysokou inflaci reagovala správně prudkým zvýšením sazeb. Ekonom míní, že se jí dokonce podařilo znovu vytvořit důvěru a snížení inflace jde ruku v ruce i s určitým ochlazením trhu práce, což je podle experta pozitivní. Stejně jako to, že ekonomika nespadla do recese.
Mishkin uvedl, že většina lidí sleduje nezaměstnanost a na této úrovni by se mohlo zdát, že se „zase tak moc neděje“. On sám ale používá ve svém výzkumu poměr volných pracovních míst k nezaměstnanosti a ten ukazuje velké změny na trhu práce. Podle tohoto ukazatele byl trh nejvíce napjatý v roce 2022, ale od té doby už urazil dvě třetiny cesty zpět k úrovním z let 2018 a 2019.
I uvolňování podmínek na trhu práce podle ekonoma přispívá k „hezkému návratu inflace směrem k 2 %“. Přesto by Fed měl být opatrný se snižováním sazeb. Mishkin totiž klade důraz na důvěryhodnost centrální banky, která byla poškozena ve chvíli, kdy nechala inflaci příliš dlouho bez reakce. Tuto důvěru si sice získala zpět, ale měla by dávat pozor, aby si ji udržela. O poklesu sazeb a jeho správném načasování se přitom bude nyní hodně diskutovat.
Nemůže ale zmíněná opatrnost vést k tomu, že centrální banka bude nakonec držet monetární politiku příliš utaženou? Mishkin na uvedenou otázku odpověděl, že si je tohoto tématu vědom a „monetární politika není jednoduchou hrou“. K tomu dodal, že kritizoval Fed za to, že držel sazby příliš dlouhou dobu nízko a potom by nikdy nečekal, že dosáhne takového úspěchu. Ten je podle ekonoma naprosto mimořádný.
„Monetární politika nebude nikdy nastavena na 100 % správně, pokud se to povede na 80 %, je to hodně dobré,“ míní bývalý představitel Fedu. Na otázku zaměřenou na vývoj výnosů na dluhopisových trzích pak odpověděl, že podle trhů půjdou sazby již brzy dolů. Ovšem Fed jim říká, aby nepropadaly příliš vysokým nadějím. Takový postup je podle ekonoma správný, protože trhy to se svým očekáváním skutečně přehánějí. Inflace sice klesá k 2 %, ale ještě tam není.
Ve srovnání se sazbami je mnohem menší pozornost věnována vývoji rozvah Fedu a dalších významných centrálních bank. Jak přitom v následujícím grafu ukazuje , celková aktiva americké, japonské, evropské a čínské centrální banky se po předchozím skoku od roku 2022 výrazně snížila. BofA dokonce dodává, že kvantitativní utahování na této úrovni v roce 2024 skončí:
Zdroj: CNBC, X