Banky loni podle dat odvedly na windfall tax méně než půl miliardy korun, celkový výnos meziročně klesl

Banky v loňském roce odvedly na dani z neočekávaných zisků (windfall tax) méně než půl miliardy korun. S odvoláním na údaje Finanční správy o tom informovala Česká televize (ČT). V roce 2023 banky podle ministerstva financí na windfall tax zaplatily zhruba 700 milionů korun. Celkový loňský výnos windfall tax byl 36,7 miliardy korun po 39,1 miliardy korun v roce 2023. Většinu inkasa tvořil v obou letech výběr od energetických firem.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) výběr windfall tax od bank blíže nekomentoval. Obecně ČT pouze řekl, že daň byla mimořádné příjmové opatření k pokrytí mimořádných výdajů a že stát neměl dosud s podobnými opatřeními žádné zkušenosti.

Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová výsledek inkasa windfall tax od bank označila za výsměch. "Banky (daňově) optimalizovaly, připravily se na to," řekla České televizi. Podle vládních poslanců sice banky odvedly méně na dani, ale bylo to proto, že zvýšily úročení vkladů, takže z toho těžili střadatelé.

Stát zavedl windfall tax jako opatření na pokrytí výdajů spojených s energetickou krizí. Energetické, petrochemické a těžební firmy a velké banky ji mají odvádět za roky 2023 až 2025. Dalším opatřením pro pokrytí mimořádných výdajů byl odvod z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny, který energetické společnosti platily v roce 2023 a odvedly na něm celkem 18,5 miliardy korun. Podle ministra financí Stanjury by mimořádné příjmy za tři roky měly zhruba pokrýt celkové mimořádné výdaje státu na pomoc firmám a domácnostem s vysokými cenami energií, které se koncentrovaly do roku 2023.