Americká centrální banka se momentálně nachází v situaci, k níž moc nepřispěla. Čelí totiž strukturálním změnám v ekonomice, které do značné míry vyvolává vláda. Pro CNBC to uvedl bývalý člen vedení Fedu Robert Kaplan, který dnes působí v . Inflace přitom podle něj není výrazně ochotná dál klesat ke 2 % a v následující době se tato situace nezlepší, spíše naopak. Důvodem jsou nákladové tlaky. Souběžně s tím slábne ekonomický růst.
To nejlepší, co Fed nyní může dělat, je „neskákat do nejistoty“, ale čekat, až se situace vyjasní, což je podle Kaplana také to, o čem skutečně hovoří zástupci centrální banky. Nepřijde ale chvíle, kdy bude Fed musel udělat těžké rozhodnutí proto, že ekonomická aktivita bude dál slábnout? V takovém případě by musel volit, která část jeho mandátu je v současné době důležitější a zda musí dávat více váhy na vývoj inflace, nebo právě na hospodářskou aktivitu.
Kaplan na tuto otázku odpověděl, že on sám by váhal se snižováním sazeb v případě, že by inflace neklesala ke 2 %. Pokud by ale zároveň ekonomický růst klesl pod 1,75 % a znatelně by se zvyšovala nezaměstnanost, svůj postoj by mohl přehodnotit. V případě, že nezaměstnanost bude růst jen mírně, třeba kvůli slabší nabídce práce, s poklesem sazeb by váhal. Jinak řečeno, situaci by z jeho pohledu měnil zmíněný prudší růst nezaměstnanosti, který by hrozil rozjetím spirály dalšího propouštění a zhoršování situace na trhu práce. Kaplan také zdůraznil, že zmíněná slábnoucí nabídková strana trhu práce může být nyní v ekonomice novým významným faktorem.
Kaplan dlouhodobě hovořil o tom, že americké hospodářství výrazně ovlivňují vysoké vládní výdaje a rozpočtové deficity. Ty jsou nyní podle něj snižovány, což samo o sobě zpomaluje růst a zároveň by to mělo z poptávkové strany tlumit inflační tlaky. Jenže ty jsou podle ekonoma nyní nahrazovány tlaky z nabídkové strany kvůli faktorům, jako jsou cla a vývoj nákladů. Stále více je také znát vliv vyšší nejistoty, která působí změny v chování spotřebitelů a výsledkem je zmíněná celkově nejasná situace, v níž Fed čeká na určité vyjasnění.
Kaplan připomněl, že centrální banka má za sebou několik let, kdy nejdříve hovořila o přechodné inflaci, která ale pokračovala a Fed pak zareagoval zvedáním sazeb. Inflační tlaky následně slábly a nyní je podle ekonoma důležité, aby celý dezinflační proces došel až do svého úplného konce, tedy dosažení inflačního cíle ve výši 2 %. Jediné, co by mělo Fed donutit k přehodnocení své strategie, by byl zmíněný výrazný růst nezaměstnanosti.
Zdroj: CNBC