Český Parlament se v uplynulém týdnu shodl na potřebě zvýšit výdaje na obranu ze současných zhruba 2 % na 3 % do roku 2030. I když opozice opustila jednání (kvůli jeho uzavřenosti), zdá se, že ani opoziční hnutí ANO není zcela proti dalšímu navyšování výdajů na zbrojení. Primárním cílem vyšších vládních výdajů na obranu je reagovat na rostoucí bezpečnostní hrozby a “v horizontu několika příštích let zacelit vzniklý deficit v oblasti obranyschopnosti země z minulosti”. Co to může sekundárně znamenat pro českou ekonomiku?
Jakékoliv dodatečné vládní výdaje určitým způsobem posílí hospodářský výkon. Jde však o to, jak moc? Krátkodobě jde zejména o to, jak výrazně se nové výdaje odrazí v poptávce po domácím zboží a službách – tedy o velikost multiplikačního efektu. V ekonomice je tím vyšší, čím je nižší míra úspor domácností (to pak vede k výraznější multiplikaci do nové spotřeby) a čím nižší je “únik” vládních výdajů do daní nebo do dovozů. Velké uzavřené ekonomiky (jako USA) mají zpravidla kvůli nízké dovozní náročnosti vysoké vládní výdajové multiplikátory. Ty menší včetně Česka jsou na tom přesně naopak – značná část vládních výdajů “uteče” do dovozů (odhaduje se u vládních výdajů v průměru až 40 %). Výše vládních výdajových multiplikátorů se však může výrazně lišit v závislosti na typu vládních výdajů a jejich načasování – odhady v Česku proto mají velký rozptyl a pohybují se mezi 0,3-0,9. To v překladu znamená, že každá vynaložená koruna se do české ekonomiky propíše v průměru 30-90 haléři.
K naší smůle však výdaje na zbrojení mají spíše nižší multiplikační efekt. Podíl zahraničních dovozů u investic do modernizace pozemních sil, rozvoje vzdušných sil nebo kyberbezpečnosti (priority, které zmiňuje strategie 2030) bude minimálně krátkodobě výrazný (na dovoz šlo v posledních letech odhadem přes 70 % objemu vládních zbrojních výdajů). Navíc obranný průmysl je tradičně spíše kapitálově náročný – nižší podíl pracovní síly na přidané hodnotě snižuje multiplikaci prvotních vládních výdajů do mezd a následující spotřebitelské poptávky. Počítáme tak spíše s tím, že dodatečné výdaje přinesou české ekonomice skrze stimulaci poptávky v následujících letech relativně málo (méně než 0,1 % HDP ročně).
Postupem času ale může daleko výrazněji začít působit pozitivní efekt nabídkový/výrobní. A to ve chvíli, kdy výdaje státu pomohou postupnému rozvoji obranného průmyslu a stimulují příliv nových soukromých investic. To se může lehce stát, pokud zbrojní průmysl dostane příslib trvale vyšších zakázek. To může vést sekundárně k rozvoji zbrojního výzkumu a vývoje, z kterého mohou teoreticky profitovat i firmy v ostatních sektorech české ekonomiky. A počáteční výdaje státu by v takovém případě mohly přispět k pozitivní strukturální změně v celé ekonomice a k trvale rychlejšímu růstu. To vše se může stát, ale také nemusí….
TRHY
Koruna
Česká koruna se drží pod 25,00 EUR/CZK a vyčkává na nové impulsy. V první polovině týdne bude důležité sledovat zejména celní politiku Donalda Trumpa vůči EU. Pokud dojde pouze na zavedení cel na automotive (25 %), může na koruně teoreticky převládnout úleva. Plošná cla by však pravděpodobně zapůsobila i na jinak odolnou českou měnu negativně a dostala ji zpět do defenzivy.
Eurodolar
Zklamání z amerických dat v podobě nízkých spotřebitelských výdajů za měsíc únor posadilo eurodolar zpět na koně, neboť implikace pro odhady růstu v prvním čtvrtletí jsou zjevně negativní.
Eurodolar čeká hektický týden, kdy série velmi důležitých dat bude vyšperkovaná středečním vyhlášením nových cel ze strany americké administrativy (poslední spekulace hovoří o plošném clu ve výši 20 %). Z dnešních dat nicméně stojí za zmínku německá inflace za březen.
Akcie
S&P 500 Utilities Sector GICS Level 1 Index se v pátek pohyboval v kladných hodnotách. Indexově se právě díky zmíněnému sektoru dařilo nejvíce průmyslovému Dow Jones Industrial Average, který zaostal za čtvrtečním závěrem „pouze“ o 1,7 %. Největší propad naopak mohli evidovat investoři u technologického Nasdaq Composite, který se propadl o 2,7 %. Průměr S&P 500 poklesl o 2,0 %, což je poměrně jednoznačný posun níže od 200denního klouzavého průměru 5.759 b., který byl dosažen při pondělním obchodování. V pátek byly akcie CoreWeave poprvé obchodované na Wall Street, kdy open 39 USD byl níže, jak IPO cena, která byla nastavená na 40 dolarů. Nicméně se jednalo o největší IPO na americkou technologii od roku 2021.