Bill Campbell z investiční společnosti DoubleLine na Bloombergu připomněl, že předchozí desetiletí přineslo velký příliv kapitálu do Spojených států. Současný vývoj a politika americké vlády ale zase přináší úvahy o tom, „zda tento kapitál skutečně musí sedět ve Spojených státech.“ Campbell přitom odhaduje, že ve středně dlouhém období je pravděpodobná „repatriace kapitálu“. Tedy jeho opětovné stahování zpět z USA nebo alespoň nižší příliš peněž do této země.
Podle experta může krátkodobě působit to, že zavádění recipročních opatření reagujících na americká cla bude negativně působit na globální ekonomický růst, a to nemusí prospívat některým zemím a trhům včetně rozvíjejících se trhů. Celkově by ale mělo platit, že čím více bude americká politika protekcionistická a agresivní vůči jiným zemím, o to více kapitálu bude mít ve středně dlouhém období tendenci stahovat se z USA jinam.
Americká politika by tak ve výsledku mohla přinést vyšší návratnost zahraničních trhů a mohla by zároveň oslabovat dolar. K tomu Campbell dodal, že cílem americké vlády je podpořit domácí hospodářství tím, že sníží náklad kapitálu. Jenže pokud by skutečně klesla atraktivita Spojených států pro zahraniční investory, výsledek by byl přesně opačný a náklad kapitálu by v USA místo poklesu šel nahoru.
Campbell se věnoval i celkovému vývoji na měnových trzích. Připomněl, že v dobách zvýšené nejistoty obvykle roste kurz měn, které jsou považovány za bezpečná útočiště, což je zejména japonský jen a švýcarský frank. U Evropy by se pak mohl projevovat zmíněný efekt „návratu kapitálu zpět domů“. K rozvíjejícím se zemím a jejich měnám pak expert uvedl, že u nich je v řadě případů stále znát vliv Číny. Pokud její ekonomika bude slabší, tyto měny by tedy měly mít také tendenci ke slábnutí. Co dolar?
K americké měně investor řekl, že kdyby americká cla vedla k oslabování dolaru, projevilo by se to kumulovaným efektem na cenách zboží dováženého do USA. Jestliže by dolar sílil, pak by tento vývoj do určité míry eliminoval dopad cel, ale v opačném případě se na inflaci a ekonomické aktivitě podepíší nejen cla, ale i jimi vyvolané oslabování dolaru. Otázkou pak je reakce na odvetná opatření. Pokud by ostatní země v podstatě vyrovnávaly americké kroky, podle experta by to výrazně dolehlo na ekonomickou aktivitu. Obrázek by se ale značně změnil, pokud by se věci ubíraly směrem k dohodám, které by znamenaly celkově nižší celní zátěž.
K dolaru ještě expert uvedl, že už jsou zřejmé malé pohyby směrem od dolaru v globálním systému plateb. Vznikají regionální dohody, které jsou založeny na místních měnách. Současné dění by tento trend mělo posilovat. Čím déle bude současný směr americké vlády pokračovat, o to více bude klesat globální vliv dolaru. Nepůjde však o posun směrem k nějaké nové dominantní měně, ale o systém založený na větší diverzitě. Podobné by to mohlo být s trhy celkově kvůli popsaným změnám v toku kapitálu a orientaci na trhy mimo Spojené státy.
Zdroj: Bloomberg