Friedrich Merz je zvolen novým německým kancléřem. A Friedrich Merz je také prvním kandidátem s parlamentní většinou, který dnes v prvním kole volby zvolen úspěšně nebyl a volba musela být opakována. Na politické riziko reagoval německý akciový index DAX, který se zanořil do až více jak 2% ztráty, kterou nyní postupně výrazně umazává.
Poslanci německého Spolkového sněmu dnes v prvním kole nezvolili předsedu Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedricha Merze novým německým kancléřem. Nezískal potřebnou většinu 316 hlasů, když ho v tajném hlasování podpořilo jen 310 poslanců. Konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), které chtějí být součástí příští koaliční vlády, mají přitom v parlamentu pohodlnou většinu 328 poslanců. Podle předsedkyně Spolkového sněmu Julie Klöcknerové hlasovalo dnes 621 z 630 poslanců, Merze jich podpořilo 310, tedy o šest méně než potřeboval. Proti hlasovalo 307 poslanců, tři se zdrželi a jeden hlas byl neplatný.
Ještě ráno dal přitom Merz najevo, že počítá s tím, že v prvním kole hlasování zvolen bude. Také většina německých médií dnes ráno předpokládala, že volba bude hladká. CDU/CSU má ve sněmu 208 poslanců a SPD 120. Frakce sociální demokracie po neúspěšné volbě kancléře uvedla, že předpokládá, že Merzovi dali hlas všichni její poslanci. Žádný z nich na dnešním hlasování nechyběl.
Výsledek dnešní první volby je podle agentury DPA v dějinách Německa ojedinělý. Ještě nikdy se nestalo, že by po volbách a uzavření koaliční smlouvy kandidát na kancléře nebyl ve Spolkovém sněmu při prvním hlasování zvolen.
Parlament nepříjemné zaváhání napravil ještě dnes. K druhému hlasování se sešel po 15. hodině a Merz napodruhé zvolen úspěšně byl. Parlament spěchal, aby nepřipustil politické riziko i kvůli dalšímu programu nového kancléře. Merz už měl naplánované první zahraniční cesty. Ve středu se má v Paříži setkat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem.
Podle předsedkyně Spolkového sněmu Julie Klöcknerové hlasovalo v druhém kole pro Merze 325 poslanců, 289 bylo proti, jeden se zdržel a tři hlasy byly neplatné.
"Pokud se nyní nový kabinet pustí do avizovaného programu pro prvních sto dní vlády a ten bude ve prospěch německé ekonomiky, na dvojí hlasování se rychle zapomene," poznamenala ekonomka Deutsche Bank Marion Mühlbergerová.
Merze po zvolení přijal prezident Steinmeier, který ho dekretem jmenoval desátým kancléřem spolkové republiky. Následně Merz vyrazil zpět do Spolkového sněmu, kde by měl složit slavnostní přísahu. Bude se přitom moci rozhodnout, zda na jejím konci řekne i formuli "k tomu mi dopomáhej Bůh". Scholz (SPD) ji v roce 2021 vynechal.
Po složení přísahy se Merz opět vydá za prezidentem Steinmeierem, tentokrát s celým svým budoucím kabinetem, který bude mít kromě něj 17 členů. Kromě Merze bude mít CDU sedm ministrů, SDP rovněž sedm a CSU tři. Ve vládě bude deset mužů a osm žen. Vicekancléřem a ministrem financí bude spolupředseda SPD Lars Klingbeil, ministerstvo zahraničí povede Johann Wadephul (CDU), obrany Boris Pistorius (SPD), vnitra Alexander Dobrindt (CSU) a hospodářství Katherina Reicheová (CDU).
Prezident členům vlády předá jejich jmenovací listiny a pronese krátký projev. Následně by se ministři měli opět vrátit do Spolkového sněmu a složit hromadně přísahu. Scholz by pak měl předat Merzovi pomyslné klíče od kancléřství.
Devětašedesátiletý předseda CDU je veteránem německé politiky, už v 80. letech byl poslancem Evropského parlamentu. Nikdy ale neměl vládní funkci - na celostátní ani zemské úrovni. V úřadu jej přitom čeká řada výzev. Nastupuje do něj v době, kdy na Ukrajině už více než tři roky zuří válka rozpoutaná Ruskem, americký prezident Donald Trump zavádí ochranářská opatření v mezinárodním obchodě, německé hospodářství už dva roky nevykázalo růst a v zemi roste podpora strany Alternativa pro Německo (AfD), kterou civilní kontrarozvědka minulý týden označila za prokazatelně pravicově extremistickou.
Merz už dříve uvedl, že chce začít naplno pracovat od prvního dne nástupu do funkce. Původně bylo ještě dnes v plánu první zasedání vlády. Ve středu by se měl vydat na první zahraniční návštěvy: v Paříži se setká s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem.
Nová vládní koalice bude už pátou, kterou od konce druhé světové války uzavřely CDU/CSU a SPD. Poprvé taková koalice - dříve známá jako velká - vznikla v roce 1966 pod vedením konzervativního kancléře Kurta Georga Kiesingera. Ve znovusjednoceném Německu poprvé dvě největší strany spolupracovaly po volbách v roce 2005. V čele vlády stála konzervativní kancléřka Merkelová, která od toho roku Německo vedla dalších 16 let. Se sociálními demokraty ve velké koalici vládla ve třech ze čtyř svých vlád. Sociální demokraté byli vždy ve vládách s konzervativci menším koaličním partnerem.