Británie, Francie, Německo, Itálie a Polsko spouští společný projekt na vývoj levných systémů protivzdušné obrany inspirovaných zkušenostmi z ukrajinského bojiště. Iniciativa LEAP má během 12 měsíců přivést do výroby první autonomní efektory, jako jsou útočné drony nebo nízkonákladové rakety, a do roku 2027 doručit první hotový projekt. Evropské vlády tak reagují na rychlý pokrok dronových technologií v konfliktu na Ukrajině i na rostoucí potřebu posílit obranu vzhledem k nejistému globálnímu bezpečnostnímu prostředí.
Pět největších evropských obranných mocností spojuje síly na projektu v hodnotě několika milionů eur, jehož cílem je do 12 měsíců uvést do výroby levné systémy protivzdušné obrany, jako jsou autonomní stíhací drony nebo střely. Oznámili to dnes ministři Británie, Francie, Itálie, Německa a Polska na setkání v Krakově. Projekt má využívat odborné znalosti, které těžce vydobyla Ukrajina během čtyř let nynější války proti Rusku, poznamenala agentura AP.
Válka na Ukrajině ukázala, že autonomní stíhací drony mohou představovat účinnou alternativu k drahým protileteckým střelám a raketám protivzdušné obrany. Evropští spojenci Kyjeva se chtějí z ukrajinských zkušeností poučit, napsala agentura Reuters.
Skupina pěti evropských ministrů obrany, která sdružuje největší investory do obrany v Evropě, se sešla v době, kdy evropští lídři pracují na posílení obranných schopností uprostřed rostoucích pochybností o závazku Washingtonu chránit starý kontinent.
"Je to závazek v hodnotě několika milionů liber, několika milionů eur... posílit tuto technologii," řekl Luke Pollard, náměstek britského ministr obrany pro obrannou připravenost a průmysl. "Opravdu doufáme, že se nám podaří vytvořit efektor, který bude ve výrobě do 12 měsíců," dodal.
Ve vojenské terminologii jsou "efektory" součásti zbraňového systému, které produkují fyzický efekt, zatímco za "autonomní platformy" jsou označovány bezpilotní letouny schopné nezávislého rozhodování, podotkl Reuters.
Když ruské drony v září 2025 pronikly do polského vzdušného prostoru, Varšava a její spojenci v NATO použili stíhačky a střely za miliony dolarů proti dronům, které stály tisíce. Levné kinetické nebo elektronické efektory by umožnily detekci a zničení dronů za zlomek nákladů, napsala agentura AP.
Iniciativa Nízkonákladové efektory a autonomní platformy (Low-Cost Effectors and Autonomous Platforms - LEAP) zahrnuje vývoj pokročilých nízkonákladových systémů protivzdušné obrany, jako jsou autonomní drony nebo rakety, jejichž první projekt bude dokončen do roku 2027, uvedla britská vláda v samostatném prohlášení.
"Právě jsme podepsali velmi důležitý závazek ke společnému vývoji úderných schopností založených na dronech, nízkonákladové společné výrobě a společnému nákupu nízkonákladových efektorů,“ uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. "Toto je výzva naší doby – technologie se mění a my musíme reagovat velmi rychle," dodal.
Projekt počítá s levnou společnou výrobou, společným nákupem efektorů a s využitím umělé inteligence.
"Máme jedny z nejlepších systémů protivzdušné obrany na celé planetě. Problém je v tom, jak být efektivní při sestřelování relativně levných dronů a dalších hrozeb, kterým čelíme. Musíme zajistit, že náklady na hrozby budou odpovídat nákladům na obranu,“ řekl Pollard.
Iniciativa pěti zemí je jedním z mnoha prvků evropských úsilí o posílení obrany podél východních hranic, podobně jako "protidronová zeď", která má lépe odhalovat, sledovat a zachycovat drony narušující vzdušný prostor nad Evropou, napsala AP.
Moskva i Kyjev disponují špičkovými schopnostmi v boji proti dronům, které vznikly v ponuré laboratoři války, kde inovace na bojišti přepsaly moderní bojovou taktiku, dodala.
Polsko již s Ukrajinou spolupracuje na technologii dronů v rámci společných vojenských výcvikových programů a výrobních projektů. Vedla k tomu řada incidentů, při kterých byly evropské hranice a letiště testovány cizími drony. Rusko bylo obviněno z několika incidentů, ale popírá, že by se cokoli stalo úmyslně nebo že by sehrálo nějakou roli.
"Chceme-li udržet naše země v bezpečí, musíme posílit naši tvrdou sílu. Dobrou zprávou je, že již investujeme rekordní částky do obrany. Evropa posiluje, ale nejde o soutěžení s NATO. Jde o to, aby Evropa v rámci NATO byla silnější. Silnější Evropa posiluje i alianci," uvedla šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová, která se schůzky v Krakově také zúčastnila.