Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit 25% cla na státy, které obchodují s Íránem, výrazně zvyšuje riziko narušení křehké obchodní dohody mezi Washingtonem a Pekingem, největším obchodním partnerem Teheránu, uvedl server CNBC.
Trump v pondělí večer oznámil, že Spojené státy začnou okamžitě uplatňovat 25% clo na dovoz ze zemí, které udržují obchodní vztahy s Íránem. „Nařízení je účinné okamžitě,“ napsal na síti Truth Social.
Dvě největší světové ekonomiky uzavřely koncem října prozatímní dohodu, která zahrnovala snížení amerických cel na čínské zboží, zatímco Peking pozastavil rozsáhlé kontroly vývozu vzácných zemin.
Čína v reakci na Trumpovu hrozbu uvedla, že „rozhodně odmítá nezákonné jednostranné sankce a dlouhou ruku jurisdikce“ a varovala, že přijme „všechna nezbytná opatření“ na ochranu svých zájmů, vyplývá z prohlášení čínského velvyslanectví v USA na síti X.
„Pokud Trump skutečně zavede 25% sazbu, půjde o masivní eskalaci oproti současným úrovním,“ uvedla Deborah Elms, ředitelka obchodní politiky v nadaci Hinrich Foundation. Podle ní by situace mohla snadno přerůst v nové kolo odvetných opatření a zmařit naděje na export americké sóji do Číny. „Když jsme tuto hru hráli naposledy, skončili jsme s cly na úrovni 145 %,“ dodala.
Jako největší světový dovozce ropy Čína dlouhodobě nakupuje surovou ropu z Íránu – i z dalších zemí sankcionovaných USA – čímž poskytuje klíčovou ekonomickou podporu blízkovýchodnímu režimu oslabenému západními omezeními. Podle odhadů společnosti Kpler se dodávky íránské ropy do Číny mezi lety 2017 a 2024 více než zdvojnásobily na více než 1,2 milionu barelů denně.
K roku 2022 tvořily pohonné hmoty více než polovinu čínského dovozu z Íránu, uvádí Světová banka. Od té doby však Čína obchod omezila kvůli přísnějším americkým sankcím. Dovoz z Íránu byl v roce 2025 na cestě ke čtvrtému poklesu v řadě, když podle údajů společnosti Wind Information klesl mezi lednem a listopadem meziročně o 28 %. Celoroční data má Čína zveřejnit ve středu.
„Peking kvůli Trumpově hrozbě cla nesníží svou ekonomickou spolupráci s Íránem,“ uvedl Cui Shoujun, profesor mezinárodních studií na Renmin University of China. „Situace kolem Íránu se dostala do velmi nebezpečného období. Všichni bychom měli věnovat větší pozornost,“ dodal.
Po podzimním setkání Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Jižní Koreji se obě strany dohodly na ročním obchodním příměří. Cla na čínský export do USA měla zůstat kolem 47,5 %, což je pokles z více než 100 % během vrcholu obchodních napětí na jaře. Trump má Peking navštívit v dubnu, následně se očekává reciproční návštěva Si Ťin-pchinga.
„Trump narušuje tenkou důvěru vybudovanou kolem obchodního příměří. Je už široce vnímán čínskou veřejností i vládou jako nekonzistentní," uvedl Dan Wang, ředitel pro Čínu ve společnosti Eurasia Group.
Napětí mezi USA a Čínou prudce vzrostlo před říjnovým summitem, kdy Peking rozšířil kontroly vývozu vzácných zemin a zahájil antimonopolní šetření amerického výrobce čipů , zatímco Washington údajně plánoval omezit software pro návrh čipů pro Čínu.
„Pravděpodobně dojde k několika kolům podobných odvetných opatření před dubnovým setkáním,“ uvedl Wang. Podle něj by Čína mohla reagovat sankcemi vůči americkým firmám spojeným s prodejem zbraní na Tchaj-wan nebo antimonopolními šetřeními amerických technologických firem působících v Číně, přičemž vyloučila další omezení vzácných zemin.
Zůstává otázkou, do jaké míry se cla skutečně realizují. Nejvyšší americký soud by mohl ve středu rozhodnout o zákonnosti Trumpova kroku. Podle Scotta Kennedyho z Centra pro strategická a mezinárodní studia se hrozba cel zdá být spíše výsledkem „neustále se měnícího zaměření Trumpovy pozornosti než součástí promyšlené strategie získat nové páky vůči Číně před dubnovým summitem“. Přesto dodal: „Čína nebude váhat s odvetou způsobující vážné náklady USA a připravila se na různé scénáře, včetně tohoto.“