Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Faktura za transformaci české ekonomiky: čtvrtina HDP

Faktura za transformaci české ekonomiky: čtvrtina HDP

4.5.2005 13:48
Autor: David Marek

Česká republika zvolila odlišnou cestu transformace centrálně plánované ekonomiky na tržní hospodářství než okolní země. Otálení s privatizací bankovního sektoru a jím poskytované úvěry bez dostatečného zohlednění rizik umožnily zahájit transformaci s menším propadem výkonu ekonomiky a udržením nízké nezaměstnanosti. Cenou za gradualistickou cestu jsou ovšem transformační náklady, které by podle ministerstva financí měly celkem činit téměř 700 miliard korun (včetně dalších nákladů, například úroky, náklady na privatizaci, správa a dobývání pohledávek, atd.). Náklady na transformaci ekonomiky tak dosahují zhruba čtvrtiny letošního hrubého domácího produktu.

V širším slova smyslu reprezentuje transformační náklady vytvořený veřejný dluh, jež nesouvisí jen s očištěním bankovních portfolií, dotace podnikům a státními zárukami, ale také s hospodářskými politikami jednotlivých vlád. Ke konci minulého roku dosahoval veřejný dluh podle metodiky Evropské komise 1 029 mld. Kč.

V ještě širším měřítku zahrnují celkové náklady na transformaci ekonomiky také ztráty vyplývající z nevhodné legislativy (konkurzní právo, obchodní zákoník, zákoník práce), která byla dolaďována až v průběhu transformace, ztráty vyplývající ze špatného corporate governance související s kuponovou privatizací, nebo ztráty z nedostatečné podpory rozvoje finančních trhů. Na druhou stranu ztráty bank musely být ziskem jiných subjektů, takže pro společnost jako celek byly ztráty nižší, předpokládáme-li, že nedošlo k jejich přesunu do zahraničí. Problémem je samozřejmě legitimita těchto transferů.

Pokud bychom chtěli srovnávat úspěšnost české gradualistické cesty ekonomickou transformací s výsledky okolních zemí, nejjednodušším způsobem je porovnat hrubý domácí produkt v roce 1989 a nyní. S využitím dat ČSÚ a MMF lze odhadnout, že se výkon české ekonomiky od roku 1989 do současnosti zvýšil asi o 14 procent. Maďarsko a Slovensko zaznamenaly reálné zvýšení HDP o 20, resp. 21 procent. Polsko dokonce o 42 procent. Občas bývá zmiňována námitka, že ve srovnání s těmito zeměmi začínala česká ekonomika z vyšší úrovně, a proto jsou její růst a konvergence k západní Evropě pomalejší. Jenže tuto hypotézu nabourává příklad Slovinska, které jehož ekonomika dosahovala v roce 1989 téměř stejné úrovně jako ČR, ale její výkon se za patnáct let zvýšil o 29 procent, tj. dvojnásobně ve srovnání s Českou republikou. Ještěže z mediální scény zmizelo slovo „šampión“. Místo hledání politicky přitažlivé nálepky bychom se měli snažit vylepšit doposud nelichotivé skóre vhodnou hospodářkou politikou. Pro radu stačí zajet do Dublinu či Bratislavy.


Váš názor
  • Gradualistický přístu??? Ale ne....
    10.5.2005 23:31

    Považovat cestu transformace v ČR za gradualistickou, je dle mého názoru přinejmenším sporné. Na rozdíl od Maďarska došlo v ČSFR a Polsku k šokové terapii. Spíš by mě zajímalo, jaká by byla výše transformačních nákladů v případě, že by řada podniků nedosáhla na tolik potřebné úvěry díky rychlejší privatizaci bank. Bylo by to číslo vyšší či nižší než 700 mld. Kč? To už asi nikdo nedovede spočítat.....
    Lukáš Kramář
  • Koukám, že vypočítat lze cokoli
    5.5.2005 9:26

    V roce 1990 dosahoval slovenský HDP na obyvatele v paritě kupní síly 84 % českého HDP. V roce 2003 to bylo ale už jen 76% českého HDP. Slováci prodělali ohromný propad počátkem 90.let. To nás minulo i díky našemu způsobu reformy. Od roku 1995 nás Slováci sice dohánějí, ale jen přes standardní HDP. Při použití tzv.reálného HDP, který započítává vliv směnných relací, je český růst HDP vyšší. Od roku 1996 do roku 2004 vzrostl český reálný HDP o 31%. Pokud jde o Slovinsko, pak tam neprodělali "balíčkovou krizi, jako my v roce 1997 a 1998, kdy naše HDP klesalo. Ostatní roky slovinské HDP rostlo zhruba stejně jako naše. Oni ale reformují ještě opatrnějí než my a některé jejich firmy jsou stále státní.
    Mirek Šejna
    • Slovinsko
      9.5.2005 18:48

      V tomto mate pravdu. Jezdim tam dvacet let, mam tam pribuzne. Jejich ekonomika byla na vyssi urovni, videl jsem nektere jejich zavody, ktere proste byly na lepsi technicke strance. Pracoval jsem v CR v nekolika strojirenskych firmach, kde stroje pamatovali Hachu a Masaryka. Tak priserne tovarny jakym bylo CKD Blansko by clovek ve Slovinsku nenasel. Bylo proste na vyssi urovni, a jejich platy byly bezne kolem 1000 DM. Reformuji pomalu, ale pro ne je dulezitejsi zvysovat zivotni uroven, nez delat sokovou terapii. Madarsko bylo take kdysi oblibenym sampionem, ale v Budapesti uvidite dne vice trabantu nez v 80tych letech v CSSR
      Mirek
      • Příklad Slovinska
        10.5.2005 10:09

        Hospodářské výsledky Slovinska a způsob jejich reforem stojí rozhodně za zamyšlení. Pro některé primitivy u nás (a to bohužel i z řad politiků) jsou velice módní vykřiky o tom jak "rychle" reformovat. Pochopitelné je to u tisku - o čem by měli psát ? Ale u seriózních médií, by se měla poctivě zvážit všechna možná pro a proti každé uvažované změny. Výkřiky typu: snížíme daně, snížíme státní výdaje jsou tak laciné, že jen hlupák jim uvěří (nedávno byl ostatně vysílán na ČT převzatý spot s Blairem, kde se podobnému prohlášení konzervativců v Británii pěkně vysmál). Ono je totiž stejně hloupé a naivní spoléhat na neviditelnou ruku trhu jako vše zaplatit z vybraných daní. Najít funkční a efektivní řešení, které je někde mezi, je docela slušný oříšek a málokterý politik (pokud na to ale má...) vyvine takové úsilí, aby se k němu propracoval. Mnohem jednodušší je si sám sobě odhlasovat volný (a placený...) pátek, zvýšení platu (v žádném případě nesměšovat s odměnou za vykonanou práci ...), tučné odchodné, ponechání si duplicitních cestovních náhrad, plnou nemocenskou, dotovanou kantýnu a doživotní imunitu - věděj přece jak to u nás chodí, lidi jsou závistiví ...
        PaulC
        • Slovinsko
          10.5.2005 15:47

          Slovinsko je dodnes nejuspesnejsi ekonomikou z novych 10 zemi EU. I kdyz jim pomohlo to, ze byly otevrenou ekonomikou od 80tych let, kdy JSFR vyhlasila vnitrni embargo, meli prumysl a know how na lepsi urovni nez v CSSR/CR. Jejich vyvoz mel vyssi pridanou hodnotu. Ale Slovinci odmitli sokovou terapii, a prineslo jim to skvele vysledky. Nizkou nezamestnanost, HDP na urovni Spanelska. Maji stale rozsahly polostatni sektor. Misto toho se posledni dva roky prezentuje Slovensko jako "uspech". Nevim co je uspesne na zemi, ktera ma 16% nezamestnanost a 70mld SK deficit, oproti Slovinsku. Jenze nektere slovinske uspechy jsou mozne jen tam a nejsou aplikovane na CR uz z jine socialni a spolecenske stranky. Navic pamatujete jako Slovensko vystoupilo proti prijeti Slovinska do V4? Proc? Protoze Slovinsko vyrabi stejne veci jako SR,ale v daleko lepsi kvalite. Na Patrii hledaji model na vychode, misto toho jeden jizni slovansky souputnik uz davno utekl na zapad.
          Mirek
  • K mediální scéně
    4.5.2005 14:38

    Z mediální scény zmizelo nejen slovo "šampión" ale i "epochální úspěch", ať jsme spravedliví na obě strany :-) Po vychvalování Slovinska bych čekal, že budete posílat pro radu spíš do Lublaně ...
    PaulC
    • To neni mozne
      4.5.2005 16:08

      Je preci zrejme, ze rust ekonomiky od roku 1989 musel byt mnohem vyssi nez 14%. Vzdyt to neodpovida ani souctu mezirocnich rustu. Jak presne vzniklo toto cislo? Navic ekonomika pred rokem 1989 nemela seriozne stanovenu hodnotu, tedy kurz koruny a mezinarodni obchody se provadely hlavne v ramci RVHP, tudiz obchod i kurz byl dost umely. Nemate v cislech chybu? Ocekaval bych napriklad narust 140% !!!
      • Ja myslim, ze je ...
        4.5.2005 16:14

        ... pokud si dobre vzpominam nekdy na zacatku (asi v roce 1991) kleslo HDP o 12 procent. A pak tady byla recese 1997-98.
        JirkaM
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data