Dnem 1. září 2004 nabyla účinnosti novela zákona č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (tzv. zákon o praní špinavých peněz, dále jen „zákon“). Ačkoliv přijatá úprava zřejmě plní svůj základní účel, zákonodárci na základě dosavadních aplikačních zkušeností usoudili, že je nutno provést určité dílčí úpravy. Dne 24. března 2005 totiž Poslanecká sněmovna posunula do druhého čtení poslanecký návrh novely zákona, který navrhuje upřesnění zejména těch ustanovení dosavadního zákona v oblasti opatření proti praní špinavých peněz, která stanovují povinnosti osob poskytujících právní služby, tedy advokátů a v odpovídajícím rozsahu i notářů.
Navrhuje se zejména přesnější vymezení postavení advokátů a notářů a jejich profesních stavovských organizací tak, aby při respektování všech zákonem stanovených povinností byla zároveň zachována nezbytná nezávislost při poskytování právních služeb. Navrhované změny byly již v březnu loňského roku předmětem senátorského pozměňovacího návrhu k tehdy projednávané a schválené novele zákona. Jelikož se změny navrhované v novele nejvíce dotýkají advokátů a notářů, byly předem projednány se zástupci České advokátní komory („ČAK“) a Notářské komory ČR.
Dle dosavadního textu zákona v případě, že advokát zjistí podezřelý obchod nebo jakoukoli jinou skutečnost, která by mohla podezřelému obchodu nasvědčovat, měl by plnit oznamovací povinnost vůči ČAK. ČAK zajistí, aby oznámení mělo náležitosti ve smyslu zákona, může se k jeho obsahu vyjádřit a s tímto vyjádřením postoupí oznámení Ministerstvu financí. Advokát a ČAK přitom postupují tak, aby oznámení bylo ministerstvu doručeno nejpozději do pěti kalendářních dnů od zjištění obchodu. Novela zákona navrhuje obdobný postup i pro případ notářů a zároveň prodlužuje lhůtu až na sedm dní.
Navrhované znění novely zákona dále vyjímá advokáty a notáře z kontrolní pravomoci Ministerstva financí, pokud jde o plnění povinností vyplývajících ze zákona. Dohled nad dodržováním povinností stanovených zákonem advokáty by měla vykonávat výhradně kontrolní rada ČAK. U notářů by dohled nad jejich činností měly upravit ustanovení notářského řádu. Jestliže by tedy ministerstvo zjistilo, že povinnosti uložené zákonem porušil nebo nesplnil advokát nebo notář, dalo by podnět k zahájení kárného řízení příslušnému stavovskému orgánu, který by následně posoudil charakter porušení povinnosti.
Bez ohledu na další úspěch této novely v rámci legislativního procesu je nutno zmínit, že vláda projevila s navrhovanými změnami nesouhlas, protože se domnívá, že by změny v oznamovací povinnosti vůči státním orgánům znamenaly návrat do stavu před 1. zářím 2004, kdy advokáti tuto povinnost vůbec neměli.
Vláda na závěr svého odmítavého stanoviska ohledně nespokojenosti ČAK s dosavadní právní úpravou připomíná, že orgány EU v současné době projednávají návrh tzv. „třetí směrnice ES proti praní peněz (a financování terorismu)“, která má nahradit dosavadní směrnici. Její schválení lze předpokládat někdy v prvním pololetí roku 2005. Do přípravných prací na transpozici směrnice do českého právního řádu vláda slibuje zapojit i profesní komory advokátů a notářů. Uvidíme tedy, jaký kurs legislativa na poli opatření proti praní špinavých peněz dále nabere.
Weinhold Legal (autor je externím spolupracovníkem Patria Online, jeho názory nereprezentují oficiální stanovisko společností skupiny Patria)
Důležité upozornění Weinhold Legal