Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Cesta do eurozóny: mírné zmatení jazyků

Cesta do eurozóny: mírné zmatení jazyků

21.10.2004 16:58
Autor: 

Letos v květnu jsme vstoupili nejen do eurozóny, ale také se zavázali k přijetí eura po splnění všech předepsaných podmínek. Nejméně jednou za dva roky mají Evropská komise a Evropská centrální banka povinnost zveřejnit zprávu o pokroku zemí EU čekajících na vstup do eurozóny. A právě včera se tak stalo. Interpretace závěrů EK a ECB však může být poněkud matoucí. Obvykle se mluví o pěti maastrichtských kritériích a myslí se jimi nepřekročení limitů pro schodek veřejných rozpočtů a veřejný dluh, nízká inflace, konvergence dlouhodobých úrokových sazeb a stabilita směnného kurzu. Včerejší zpráva EK také obsahuje pět kritérií, ale v trochu jiném obsazení. Jak na tom tedy s plněním konvergenčních kritérií jsme?

Prvním kritériem je slučitelnost práva upravujícího působení centrální banky. Konkrétně se jedná o tři oblasti: slučitelnost cíle národní centrální banky s cíli ECB, nezávislost národní centrální banky a integrace národní centrální banky do Evropského systému centrálních bank (ESCB). ČNB přijala cílování inflace dříve, než ECB vznikla, s prvním bodem tedy problém nemáme. S nezávislostí je to horší. EK a ECB České republice vytýkají povinnost ČNB předložit Poslanecké sněmovně ke schválení hospodářské výsledky, což by mohlo vést k určitému nátlaku na ČNB. Dostatečnou personální nezávislost podle včerejší zprávy nezaručují ani pravidla odvolání členů bankovní rady.

S inflačním kritériem ČR problém nemá. Problematická je ovšem sama podmínka. Podle ní by uchazeč o vstup do eurozóny měl dosahovat inflace maximálně na úrovni průměru tří zemí EU s nejnižší inflací plus 1,5 procentního bodu. Inflací se rozumí průměrná roční inflace v posledních dvanácti měsících. Hodnocení EK vycházelo ze srpnových dat. Tehdy se ovšem Litva nacházela v deflaci, a proto jí EK jednoduše škrtlo a průměr inflace ve Finsku, Dánsku a Švédsku činil 0,9 % (s Litvou 0,4 %). Podmínkou tedy byla inflace od 2,4 % (s Litvou 1,9 %). Průměrná míra inflace v ČR v srpnu dosahovala 1,8 %, překročení povolené laťky je ale otázkou měsíců s tím, jak budou z dvanáctiměsíčního průměru vypadávat loňské nízké hodnoty. Je dost dobře možné, že již tento měsíc jsme se dostali nad ní. Konstrukce inflačního kritéria je ovšem podivná. Nadměrná inflace je mnohem častější jev než deflace a z toho zřejmě pramení silné zaměření na boj proti inflaci a snaha o minimalizaci inflace. Své náklady má ovšem i příliš nízká inflace, která kvůli tomu, že nereflektuje kvalitativní změny ve spotřebním koši, v podstatě představuje deflaci. Zřejmě by se slušelo nastavit pravidlo pro inflaci podobně jako bývají stanoveny inflační cíle centrálních bank. Tak jako tak budou muset všichni čekatelé na euro přejít k cílování inflace.

S problémem konstrukce inflačního kritéria je spojena podmínka pro konvergenci úrokových sazeb. Ke splnění této podmínky nesmí výnos desetiletého dluhopisu překročit o více než dva procentní body průměrný výnos dluhopisů stejné splatnosti ve třech zemích s nejnižší inflací. Podivnost konstrukce inflačního kritéria zde ovšem kompenzuje širší toleranční interval. Referenční hodnotou letošního roku bylo 6,4 %, kam se ČR s aktuálním výnosem desetiletých dluhopisů pod 5 % bez problémů vešla.

Podmínku stability směnného kurzu bychom při letošním vývoji kurzu koruny k euru s přehledem splnili, nebýt ovšem povinnosti zapojení do ERM II. ČNB se ale logicky rozhodla nenechat korunu v ERM II déle, než bude nezbytné, takže o ERM II má smysl uvažovat po splnění všech ostatních kritérií.

České veřejné rozpočty by měly problémy se splněním předepsaného kritéria, i kdyby bylo dvakrát vyšší. Po nadějném začátku se reforma veřejných rozpočtů rozmělnila tisícem výjimek, změn a nových výdajových programů do ztracena. Po kritice ČNB se strhla drobná přestřelka mezi ministerstvem financí a členy bankovní rady. Zprávy Evropské komise, Světové banky, Mezinárodního měnového fondu, ratingových agentur a nezávislých ekonomů vláda ignoruje. Výdajové limity, k nimž se vláda zavázala Evropské komisi, nebudou splněny letos ani příští rok. Přes líbivá čísla o státním rozpočtu se skutečný obraz veřejných rozpočtů nemění. To je asi tak vše podstatné, co se děje kolem našich rozvrácených veřejných rozpočtů.

Dluhové kritérium, které patří k hodnocení veřejných financí, prozatím plníme. Na konci loňského roku dosahoval veřejný dluh 37,8 % HDP, letos by to mělo být mírně přes 40 % HDP. Pokud bychom ale plánovali přijetí eura někdy v polovině příštího desetiletí, potom při absenci dalších rozpočtových reforem již plnění této podmínky mohlo být problematické. Začne-li se navíc s penzijní reformou, je nutné počítat s jejími transformačními náklady.

Podtrženo, sečteno, plní ČR konvergenční podmínky zhruba na 55 %. Nezodpovězenou otázkou zůstává vhodnost přijetí eura. Odpověď ale hledat nemusíme. Jak bylo napsáno v úvodu, v referendu loni v létě, s občané ČR rozhodli nejen pro členství v EU, ale také ke vstupu do EMU. Diskuse o načasování tohoto kroku je ale stále otevřena a odpověď není vůbec samozřejmá.

David Marek, Patria Online


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře
19.09.2024
13:49Než otevře Wall Street: DoorDash, Mobileye, Coinbase  
13:11NUPEH CZ s.r.o: Informace o předčasném splacení dluhopisu
13:02Rozpočtová rada: České veřejné finance směřují k udržitelnějšímu stavu
12:42Technická analýza: Udrží JPMorgan svůj růstový trend?  
12:13Tradiční tahanice "něco za něco" o financování americké vlády: Plán lídra republikánů selhal, další vývoj zatím nejasný
11:40Změna rozpočtu kvůli povodním: Letošní schodek naroste o 30 miliard korun, příští rok o 10 miliard
11:19Akcie se vezou na vlně optimismu. Fed posílil důvěru v příznivý výhled ekonomiky a měnové politiky  
9:01Rozbřesk: Fed se bojí nezaměstnanosti a tak startuje padesátkou. Pro korunu povzbuzením
8:37Fed snížil sazby o 50 bps, evropské futures zelenají. Investoři očekávají tzv. měkké přistání  
18.09.2024
22:07Jan Čermák: Fed se bojí nezaměstnanosti a tak startuje padesátkou
22:01Fed nasadil Wall Street pořádného brouka do hlavy  
20:27Prostor pro české firmy? ČEZ naváže strategické partnerství s firmou Rolls-Royce pro modulární reaktory
20:21Nová éra měnové politiky Fed začala. Zvolil agresívnější pokles sazeb tváří v tvář horšímu výhledu a hodlá v něm pokračovat
17:14Dluhopisy krátce před Fedem ztrácejí, zatímco Wall Street jen vyčkává  
16:38Pár úvah o férové hodnotě amerických akcií
15:14Investiční tipy: Ohlédnutí za výsledky za 2Q24 významných amerických i evropských firem  
13:50Vanguard nakupuje dolary s tím, že sázky na snížení sazeb Fedu zašly příliš daleko
12:28Podle Siegela by sazby Fedu mohly jít dolů o 50 bazických bodů. Sahm míní, že pravidlo nyní recesi neukazuje
11:33Tak o kolik? Fed rozhoduje o sazbách a velké tržní sázky slibují volatilní reakci  
11:07Google vyhrál u soudu EU spor o pokutu 1,49 miliardy eur za omezování konkurence

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Kalendář událostí
ČasUdálost
13:00UK - Jednání BoE, základní sazba
14:30USA - Index filadelfského Fedu
14:30USA - Nové žádosti o dávky v nezam.
16:00USA - Prodeje starších domů