Slovíčko inflace je jako svědění, které potřebuje konstantně drbat. Jistě, některé vlivy, resp. jejich komponenty jsou jistě sezónní nebo je můžeme „hodit na krk“ jednorázovým událostem – např. nákupní horečce spojené s hurikánem (která jistě vysvětlí, proč vzrostly ceny stavebních materiálů na jihu Spojených států až o 40 %). V určitém bodě si však musíme položit otázku, není-li těch zdánlivě náhodných a „jednorázových“ jevů příliš mnoho a nejedná-li se tak o počátek trendu.
Jeden příklad z mnoha. Deník The New York Post přinesl na svých stránkách stesky mnoha restauratérů, kteří mají hodně velké problémy absorbovat výrazně vyšší náklady na potraviny. Během několika posledních týdnů se ceny másla ztrojnásobily a cena rýže od začátku roku posílila o 37 %. Dvouciferné přírůstky zaznamenaly také ceny krůtího masa, hovězího masa a hlávkového salátu. Debata, týkající se vysokých cen ropy se nyní poměrně stabilně usídlila ve všech hlavních periodikách, stejně jako debata o „přefouklých“ cenách nemovitostí v anglosaských ekonomikách.
Vzhledem k tomu, že ty samé ekonomiky zaměstnávají k produkci výrobků tvory nazývané lidmi, dále uvedená data jistě nebudou bez zajímavosti. Jim Murphy z agentury Dow Jones uvádí:
* Roční data o platech zaměstnanců v čínském průmyslu kromě jiného obsahují také údaje ze segmentu elektroniky.
* Inženýři v oblasti elektroniky, pyšnící se navíc ještě ještě doktorátem, berou ročně v průměru 10,685 dolarů (cca 6,000 liber).
* Inženýři s „pouze“ vysokoškolským diplomem dostávají 9,853 dolarů (5,500 liber).
Zkuste se ale podívat, uvádí Jim Murphy, do britského deníku The Guardian. V sekci „Zaměstnání nabízejí“ pod pozicí s názvem „Head of health strategy research unit“ (co to asi může znamenat ?) najdete inzerovaný roční plat 95,000 liber (USD170,000). Pro lepší porovnatelnost zde ještě uvedeme pozici s názvem „Configuration design engineer“ (vysokoškolský diplom není vyžadován) – nabízený roční plat je 40,000 liber (USD71,000). Jistě - je zcela nepochybné, že některé pracovní pozice byly, jsou a budou drženy „doma“ i nadále. Značná část výrobních pozic však nejspíš v budoucnu zmizí do lokalit, nabízejících nižší náklady při stejně kvalifikované pracovní síle. Jenom filantrop-multimiliardář by dnes provozoval ve Spojených státech továrnu na výrobu DVD.
Výše uvedené znamená jedno – inflační tlaky se simultánně pohybují ve dvou směrech. Ceny potravin, energií a surovin rostou. To za normálních okolností představuje kontinuální tlak na ziskové marže firem, které používají nebo přetvářejí „věci“ za účelem výroby dalších „věcí“. Na straně druhé je zde zející propast mezi výši mezd na líném Západě a hyper-aktivním Východě. Z logiky věci by mělo vyplynout, že „globální“ mzdy by se měly jaksi srovnat. Pro západní svět to je druhá špatná zpráva ze dvou…
Petr Žabža, Patria Direct
(Zdroj: Tim Price, Ansbacher Wealth)