Komentář doplněn
Index cen průmyslových výrobců v letošním roce nabral na obrátkách. Nezpomalil ani v červenci, kdy se zvýšil o dalších 0,8 %. Meziroční inflace v tomto segmentu ekonomiky již činí 7,3 %, což je nejvyšší hodnota od listopadu 1995. Tentokrát se o růst cenového indexu podělily rovným dílem železo, ropa a potraviny.
Vazba mezi cenami zemědělských výrobců, cenami v potravinářském průmyslu a cenami potravin letos přidělává vrásky na čele všem, kdo se snaží odhadovat vývoj inflace. Postěžovala si i centrální banka. Zatímco v dubnu předpokládala, že se výrazný vzestup farmářských cen zřetelně promítne do cen potravin, a tedy i inflace, kterou cíluje, v červencové zprávě o inflaci ČNB konstatuje, že vazba mezi výrobními a spotřebitelskými cenami rozvolnila. To byl mimo jiné jeden z důvodů přehodnocení prognózy inflace směrem dolů. Jenže červencová data o cenách v potravinářském průmyslu, které jsou mezičlánkem mezi farmářskými cenami a cenami potravin, naznačují, že není všem dnům konec a že ceny potravin patrně ještě porostou. V červenci se ceny v potravinářském průmyslu zvýšily o rovné procento.
Ropa je aktuálně v ekonomickém světě téma číslo jedna. Každý den trhá ta či ona cena ropy historické rekordy. Dopad na ceny rafinérských produktů je zřejmý. V červenci se ceny v koksování a rafinérském zpracování ropy zvýšily o 4,4 %. Ve srovnání s loňskem jsou již vyšší o 45,4 %. Za zmínku stojí skutečnost, že sběr dat pro vyhodnocení cen průmyslových výrobců končí 12. kalendářní den. Od poloviny června do poloviny července se cena ropy (Brent) zvýšila o 6,2 % a hlavní nápor byl teprve před námi. Od té doby do dneška přidala ropa dalších 16 %. Pravdou ovšem je, že ceny benzínu v ČR jsou odvozovány především od cen ropných produktů na burze ARA a ty poslední měsíc na rozdíl od ropy klesaly.
Železo také patří mezi letošní bestsellery. V červenci se ceny ve výrobě kovů a výrobků z kovů zvýšily o dalších 1,5 % a ve srovnání s loňským červnem jsou již vyšší o 22 %. K růstu cen železa a oceli přispívá silný růst zahraniční i domácí poptávky. Oba faktory patrně budou působit i nadále. Oživení globálního hospodářského růstu dané zlepšeným výkonem západoevropských ekonomik, akcelerací růstu ve střední Evropě a Rusku, solidním výkonem americké a japonské ekonomiky a nekončící konjunkturou v Číně, se ovšem nepromítá jen do cen železa, oceli a ropy. Výrazné zvýšení cen můžeme pozorovat také u dalších surovin. O desítky procent se meziročně zvýšily ceny barevných kovů, dřeva a kaučuku.
Za vyšší inflací v produkčních cenách stojí především růst cen surovin na světových trzích, přesto je patrné, že vzlíná i zbytek výrobních cen. „Jádrová“ produkční inflace (PPI bez potravinářského průmyslu, rafinérií a výroby železa) se v červenci zvýšila na 2,2 % z 1,4 % v červnu. Na konci loňského roku přitom byla záporná. Tato informace napovídá, jakým směrem by se v blízké budoucnosti mohly pohybovat spotřebitelské ceny. Dnešní data, ale i rychlý růst průmyslové a stavební výroby, zvyšují pravděpodobnost, že se sazbami by mohla centrální banka zahýbat již na konci tohoto měsíce. Tuto možnost posiluje i aktuální oslabování kurzu koruny.
Na konci roku by se podle našeho odhadu měla inflace v průmyslových produkčních cenách pohybovat na úrovni 8,0 %.
David Marek, Patria Online