Tři z deseti nových členských zemí na konci června učinily
významný krok na cestě k přijetí eura - vstoupily do
evropského mechanismu měnových kurzů ERM-2. Litva,
Estonsko a Slovinsko tak teoreticky mohou už v roce 2006,
respektive 2007, splnit všechny kvalifikační podmínky pro
přijetí eura. Naproti tomu ČR, SR, Maďarsko a Polsko se
k zafixování svých měn příliš nehrnou. ČR si stanovila
termín přijetí eura 2009-2010, Slovensko chce být o rok
rychlejší (2008-2009), Maďarsko změnilo svůj dřívější
ambiciózní postoj a uvažuje o roku 2010. Pro uvedené
země je přijetí eura dalším cílem na cestě k jejich integraci
se zeměmi západní Evropy. Ponecháme-li stranou diskuse
o tom, zda je rychlé přijetí eura výhodné či nikoliv, a
zaměříme-li se pouze na technickou stránku věci, stojí tyto
země na cestě k euru zejména před překážkou v podobě
schodkových veřejných rozpočtů, a v případě Maďarska
dokonce možné atakování šedesátiprocentního poměru
veřejného dluhu k HDP. Zjednodušeně se dá říci, že
všechny čtyři země mají stejný problém, avšak liší se v tom,
jak rychle a jakým způsobem jej chtějí řešit. Je to přesně
rok, co jsme se zde naposledy věnovali fiskálním reformám
v České republice a na Slovensku. Podívejme se, jak se
situace ve fiskální oblasti u těchto zemí za posledních
dvanáct měsíců změnila.
Co do inovací vede Slovensko
Asi nejzajímavějším příkladem z námi sledovaných zemí je
Slovensko, které ještě v roce 1998 stálo před finanční krizí a
o několik let později začalo realizovat radikální reformu
veřejných financí a celého veřejného sektoru. Zavedení
rovné daně na začátku letošního roku bylo asi tím
nejviditelnějším krokem celé reformy. Slovensko sjednotilo
daně z příjmů a DPH na stejnou úroveň (19 %) a zcela
zrušilo daň dědickou a darovací a od příštího roku opouští i
daň z převodu nemovitostí.
Očekávaný pokles výnosů z příjmových daní měly nahradit
vyšší příjmy DPH a celkový schodek veřejných rozpočtů se
měl v následujících letech začít viditelně snižovat až na
-3 % HDP v roce 2006. Při započtení nákladů na penzijní
reformu se SR dostane na -3 % HDP až v roce 2007.
Už loňský deficit veřejných rozpočtů dopadl poměrně dobře
(3,6 %) a zdá se, že letošní schodek nebude tomu
loňskému navzdory zásadním fiskálním změnám příliš
vzdálený, a oproti původním předpokladům skončí nejspíše
s nižším než plánovaným schodkem. Svědčí o tom údaje
o plnění státního rozpočtu za první polovinu roku, neboť
zatímco plánovaný deficit má dosáhnout -78,5 mld. korun,
za první polovinu roku dosáhl jen -12,5 mld., tj. necelých
16 %.
Slovensko vyzkoušelo daňový „experiment“, který, jak se
zdá, zatím vychází. Zajímavé na slovenské zkušenosti je to,
že i přes zásadní a citelné daňové změny si vláda udržela
v dané situaci ještě relativně silnou podporu obyvatel (vládní
strany si aktuálně udržely zhruba třetinovou podporu voličů
oproti 42,5 %, které získaly v parlamentních volbách).
Reforma se na Slovensku nezastavila jen u rozpočtových
škrtů a daňových změn. Na řadu přichází reforma
důchodového systému, založená na zavedení povinného
fondového pilíře, která začne fungovat již od začátku
příštího roku. V následujících letech sice bude tato změna
produkovat dodatečný transformační deficit, avšak
z dlouhodobého pohledu se tak SR vyhne značným
schodkům dosavadního průběžného systému. Navíc se stát
již na start penzijní reformy částečně připravil, když si
ponechal stranou část privatizačního výnosu z prodeje
Slovenského plynárenského průmyslu. Dodatečné zdroje si
může vláda obstarat doprivatizací státního majetku nebo
dluhopisy, o které bude jistě zájem ze strany nových
důchodových fondů.
Pokud si SR udrží reformní směr a dokončí započaté
reformy téměř všech oblastí veřejného sektoru
(zdravotnictví, školství, veřejná správa), má šanci splnit
maastrichtská kritéria ještě před termínem, který si sama
stanovila, a navíc vytvoří příznivé předpoklady pro svůj
dlouhodobě vysoký hospodářský růst. SR se tak s velkou
pravděpodobností bude moci pro euro kvalifikovat o zhruba
dva roky dříve než Česká republika. Samozřejmě,
neočekáváme-li odklon od současného reformního trendu.
ČR preferuje pomalejší a méně radikální
změny
Česko je v posledních letech zemí s největšími schodky
veřejných rozpočtů, i když celkový vládní dluh zatím zůstává
jedním z nejnižších v rámci EU-25. Reforma veřejných
financí se dosud zaměřila spíše na jednotlivé nepříliš
radikální či systémové kroky, které měly vést k vyšším
příjmům a úsporám vyčísleným ministerstvem financí
na zhruba 270 miliard korun. Jedná se o „úsporu“ během
následujících tří let oproti pasivnímu scénáři vývoje
veřejných rozpočtů (status quo). Cíl české fiskální reformy je
jednoznačně méně ambiciózní než v případě Slovenska,
neboť jejím záměrem je snížení schodků veřejných rozpočtů
na -4 % HDP v roce 2006 a poté na max. -3,5 % v roce
2007. Otázkou je, zda se pak v roce 2008 podaří snížit
schodek veřejných financí pod požadovanou úroveň 3 %
HDP, aby ČR mohla začít plnit příslušné maastrichtské
kritérium.
Na výdajové straně vláda dosud prosadila zejména omezení
podpory stavebního spoření, jehož efekty se projeví až v
delším horizontu. Na příjmové straně se zvýšily spotřební
daně a poplatky, změnila se DPH s cílem získat dodatečné
zdroje a harmonizovat daňovou praxi v ČR s EU. Prozatím
se podařilo realizovat opatření, která byla označována jako
první etapa reformy veřejných financí. Druhá etapa, která by
se měla zaměřovat na boj se šedou ekonomikou (povinné
registrační pokladny, majetková přiznání) zatím zůstává
stranou, případně čeká na projednání v parlamentu.
Dosud realizovaná opatření v rámci veřejných financí lze
považovat pouze za začátek reforem, na který by měly
navazovat zásadní systémové změny, zejména sociálního
systému a především jeho penzijní složky. Je sice pravdou,
že určité parametrické změny již proběhly, avšak
na celkovém trendu neuspokojivého vývoje penzijního
systému se toho příliš nezměnilo. Schodek důchodového
účtu sice letos nebude tak vysoký jako loni (MF dokonce se
očekává přebytek) avšak za prvních šest měsíců t.r.
v systému chybí 6,1 mld. korun. Ke zlepšení důchodového
účtu mělo posloužit navýšení sazby pojistného na důchody
o dva procentní body spojené s poklesem příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti. To je ovšem jen dílčí a
dočasné řešení, jehož efekt tak či tak během několika let
vyprchá. Nic totiž nemění na negativní demografické
tendenci, která může časem zcela rozvrátit současný
průběžný systém. Proto je reforma penzijního systému stále
aktuálnějším tématem, a čím později se začne řešit, tím
dražší bude. Je málo pravděpodobné, že hlubší reforma
odstartuje po ustavení nové koaliční vlády.
Daňová zátěž dočasně vzroste - Slovensko je
ve výhodě
Negativním výsledkem dosud realizovaných reformních
kroků v ČR je růst daňového zatížení, které bude
pokračovat i v příštím roce. ČR sice nepatří mezi země
s nejvyšším zdaněním mezi zeměmi EU, dokonce
nedosahuje ani průměrného zdanění, avšak trend růstu
složené daňové kvóty (daně + sociální příspěvky jako %
HDP) při současném zachovávání vysoké schodkovosti
veřejných rozpočtů pozitivní není.
Podíváme-li se pouze na nové členské země, ČR rozhodně
nepatří mezi státy s nejnižšími daněmi. Podle výše zdanění
je sedmá z deseti (35,4 % HDP v roce 2002), zatímco
Slovensko zaujalo 4. místo s daňovou kvótou 33 %.
Ze srovnání daňového zatížení, které na začátku července
publikoval Eurostat, vyplývá ještě jedna zajímavá
skutečnost. Česko i Slovensko ve větší míře než ostatní
země spoléhají na sociální pojištění, zatímco přímé i
nepřímé daně zaujímají na celkových daních menší podíl.
Nižší zastoupení přímých daní je přitom společným rysem
téměř všech nových členských zemí. a Z tohoto důvodu
jsou tyto země kritizovány ze strany starších členů EU
obávajících se stěhování podniků do nových členských zemí
a ztráty pracovních míst.
Daňové zatížení v zemích EU
Stejně jako ČR, rovněž SR počítá se zvýšením daňové
kvóty, avšak ta zůstane i nadále ve srovnání s ČR nízká
(31,3 % HDP). V ČR by se měla daňová zátěž letos zvýšit
na 36,5 % a v dalších letech by měla - podle
Konvergenčního programu předloženého Evropské komisi -
pomalu klesat. Do roku 2007 by se daňové zatížení mělo
v ČR snížit na 35,8 %, na Slovensku dokonce na 30,6 %.
Slovensko má tedy v plánu snižovat daňové zatížení a
přitom rychle zlepšovat celkové hospodaření veřejného
sektoru. K dosažení tohoto cíle bude přispívat i vysoký růst
ekonomiky doprovázený mírným poklesem
nezaměstnanosti. Je imponující, co se Slovensku podařilo
ve fiskální oblasti v posledních letech dokázat. Země, která
v roce 1998 stála před finanční krizí, nyní poměrně rychle
směřuje ke splnění maastrichtských kritérií a k přijetí eura.
Naproti tomu ČR, která fiskální krizi de facto nezažila, a
tudíž jí chybí patřičná negativní zkušenost, dál pokračuje
v trendu vysokých rozpočtových schodků a stále většího
zadlužení.
(ČSOB, Investiční výzkum)
Výše uvedené odstavce jsou samostatným analytickým tématem širšího měsíčního makroekonomického přehledu, který ke stažení zdarma naleznete ZDE.