Tak jsme zadluženější o dalších 50 miliard. Lidé znalí situace jistě nejsou nijak překvapeni. Státní rozpočet je v letošním roce naplánován se schodkem 115 miliard korun. Vzhledem k tomu, že řada výdajů zpravidla probíhá až v závěru roku, jsme v poločase mírně pod polovinou této částky. Vše nasvědčuje tomu, že letos bude rozpočtový schodek v miliardovém měřítku podruhé v české historii trojciferný.
Příjmy dosáhly 49 procent své celoročně plánované částky. A to zejména díky výrazně lepšímu než očekávanému inkasu daně z firemních zisků. Růst ekonomiky loni zrychlil na 3,1 % z 1,5 % v roce 2002 a na firemních výkazech firem to bylo vidět. Dobře vypadají také daně z příjmu fyzických osob. Pod alikvotou sice inkaso této daně zaostává o procento, ale více se mzdách vyplatí v druhé polovině roku (bonusy, odměny před Vánocemi). Loni tato daň zaostávala za alikvotou o 3,2 %. Na rozdíl od minulých let se zdá být odhad vývoje zaměstnanosti v letošním roce zpracovaný ministerstvem financí reálnější, možná až moc pesimistický. Rychleji než se očekávalo rostou také mzdy a výsledkem obou faktorů je příznivý vývoj výběru daní z příjmů fyzických osob a pojistného na sociální zabezpečení.
Na celkovém výběru daní se podepsal vstup ČR do Evropské unie. V okamžiku vstupu do EU přestaly celní úřady vybírat daň z přidané hodnoty u zboží dovezeného z unie. Výsledkem je, že účtu ministerstva financí je u této daně jen o 1,2 % více než loni. Zajímavé je, že oproti polovině celoročně plánovaných příjmů chybí v inkasu této daně 9,3 miliardy. To je trochu dost. Nepočítala snad vláda při schvalování rozpočtu se vstupem ČR do EU?
Nedaří se ani u výběru spotřebních daní. Vybralo se prozatím jen necelých 44 % z celoročně plánované částky. Ministerstvo financí zřejmě podcenilo předzásobení vodkou, rumem a cigaretami ještě před zvýšením sazeb spotřebních daní.
Výdaje prozatím dosáhly 48 procent své celoročně plánované částky, ale jak bylo uvedeno výše, druhá polovina roku bývá z pohledu státní pokladny dražší. Kromě výdajů na dávky v nezaměstnanosti, kde platí stejná argumentace jako u daně z příjmu fyzických osob, všechny sociální výdaje překračují polovinu celoročního rozpočtu. V případě důchodů to znamená schodek na důchodovém účtu ve výši 6,2 mld. Kč, přestože si vláda vypomohla „parametrickou“ změnou přesouvající část pojistného na sociální zabezpečení placeného zaměstnavatelem na úkor příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Ministerstvo financí si tak narýsovalo přebytek důchodové účtu v letošním roce ve výši 10 mld. Kč. A ono nic. Na penze už v polovině roku chybí šest miliard. Důchody a sociální dávky jsou klíčem k úspěšné reformě. Jenže to by příliš „bolelo“, a tak se reforma nereforma této části rozpočtu vyhýbá jako čert kříži. Vyšší daně ale vše nespasí a musí se také šetřit. Letos to odnesli státní zaměstnanci. Na mzdách jim bylo letos v prvních šesti měsících vyplaceno o 1,2 % méně než loni.
|
Rozpočtový poločas dobře dokumentuje rozpočtovou mizérií. Schodek státního rozpočtu poměrně spolehlivě směřuje ke 115 miliardám korun, rekordu v novodobé české historii. Celé veřejné rozpočty by měly mít schodek ještě o 50 miliard vyšší. Ať s rozpočtovými kouzly kouzlíte, jak chcete, vždy Vám pro letošní rok vyjdou nejhorší údaje, jaké jsme kdy v Čechách a na Moravě viděli.
David Marek, Patria Online