Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Zahraniční dluh na konci roku 2003 vzrostl na 37 % HDP Je to moc, nebo je vše v pořádku?

Zahraniční dluh na konci roku 2003 vzrostl na 37 % HDP Je to moc, nebo je vše v pořádku?

31.3.2004 10:29
Autor: 

komentář doplněn o srovnávací tabulku
Zahraniční dluh České republiky byl vykázán na konci roku 2003 ve výši 894,3 mld. Kč (27,6 mld. EUR), což představuje 37 % HDP. V průběhu roku se zahraniční zadlužení zvýšilo o 81 mld. Kč. Schodek investiční pozice České republiky dosáhl k 31.12 2003 výše 615,7 mld. Kč (19 mld. EUR). V meziročním srovnání došlo k jeho nárůstu o 218 mld. Kč.

Je to moc, nebo je vše v pořádku? Na konci roku 2001 dosahoval zahraniční dluh 37,3 % HDP, v roce 2002 klesl na 35,7 % HDP a loni opět vzrostl na 37,1 % HDP. Klíčem k vysvětlení změn výše zahraničního zadlužení jsou především kurzové pohyby. Zatímco zahraničním věřitelům české subjekty většinou dluží částky denominované v cizí měně a změna kurzu mění korunovou hodnotu závazku v plné výši, hrubý domácí produkt vyjádřený v korunách se s kurzovými pohyby mění jen do určité míry v závislosti na měnové struktuře zahraničního obchodu. Dluh denominovaný v korunách se na celkovém zahraničním dluhu podílí zhruba z jedné třetiny. Koruna k dolaru loni byla 13,8 % silnější než v roce 2002 (průměr 2003 k průměru 2002), ale na euro ztrácela 3,4 %. Obchodní i finanční vazby ČR s eurozónu jsou přeci jen významně vyšší než s USA. Oslabení koruny k euru je tak hlavní příčinou růstu zahraničního dluhu jak v korunovém vyjádření, tak v poměru k HDP. Nebýt přecenění závazků denominovaných v eurech, setrval by zahraniční dluh zhruba na 35 % HDP.

Nejvíce k loňskému zvýšení zahraniční zadluženosti o 81 mld. Kč přispěly banky. Jejich závazky vůči zahraničí se zvýšily o 29 mld. Kč, a to zejména tím, že ve zvýšené míře přijímaly krátkodobé vklady ze zahraničí. Firemní sektor zvýšil své zahraniční dluhy o 27 mld. Kč především čerpáním dlouhodobých úvěrů. Stejný faktor stojí také za zvýšením zahraničního dluhu vlády o 21 mld. Kč. Od EIB si vláda vypůjčila téměř 13 miliard a zahraniční investoři koupili státní dluhopisy a pokladniční poukázky za 8 miliard.

Nyní k otázce položené v úvodu. Pro podobné situace bývají často používána „palcová“ pravidla. Jejich význam nespočívá v přesném zhodnocení situace, ale v tom, že je používají investoři či ratingové agentury. Jedním z nich je poměr zahraničního dluhu k HDP. Hodnotou, u níž bychom měli zbystřet je 40 %. V ČR jsme na 37 %. Důležitá je i časová struktura zahraničního dluhu. Další palcové pravidlo říká, že by krátkodobý dluh neměl překračovat 40 % celkového dluhu. Loni jsme se vešli těsně pod tento limit, podíl krátkodobého dluhu dosáhl 39,8 %. Dalším ukazatelem zvládnutelnosti zahraničního dluhu je poměr dluhové služby vývozu zboží a služeb. Dluhová služba by neměla být vyšší než tříměsíční vývoz. Loni splátky jistiny a úroků dosáhly 128,6 mld. Kč a byly nižší než jednoměsíční vývoz. Zmiňováno bývá ještě krytí dovozu devizovými rezervami. Loni by devizové rezervy vystačily na 6 měsíců dovozu zboží nebo na 5 měsíců dovozu zboží a služeb, což je právě hodnota považovaná za ještě bezpečnou. Problematická zůstává jen výše schodku běžného účtu v poměru k HDP. Loni se tento poměr zvýšil na 6,5 % z 6,0 % v roce 2002. Schodek běžného účtu byl sice plně pokryt přebytkem na finančním účtu a po odečtení reinvestovaného zisku dosáhl v poměru k HDP pouze 3,9 %, ale s tím, jak se budou zvyšovat zisky zahraničních investorů a výplaty dividend, mohl by zde vzniknout zdroj nestability kurzu koruny.

Pro srovnání uvádíme ještě aktuální odhady výše zahraničního dluhu v dalších středoevropských zemích.

David Marek, Patria Online


Váš názor
  • Drobna ciselna chyba resp. asi preklep
    1.4.2004 18:25

    Bolo by fajn, ak by Slovensko malo hruby zahranicny dlh len 21% HDP. Podla predbeznych udajov dosahoval hruby zahranicny dlh ku konca roku 2003 hodnotu 18,32 mld.USD resp. 603,2 mld. Sk, predstavujúc 50,4% HDP. Este ze aspon cisty dlh bol zaporny na urovni cca. 0,6 mld. USD. Ale to na vyzname clanku samozrejme nic nemeni.
Aktuální komentáře
20.5.2018
14:19Víkendář: Po Američanech se čínskému tlaku začíná bránit i Evropa
10:50PŘIVÁDÍME: Nokia. Nová technologie a geopolitické obavy vytvářejí investiční příležitost
19.5.2018
14:37Víkendář: Jak vidí současnou americkou a globální realitu bývalý šéf CIA
10:07PŘIVÁDÍME: Volvo. Výrobce nákladních aut odměňuje štědře
18.5.2018
22:01Poklidný závěr týdne na amerických trzích
19:31Vrací se Marxova doba?
18:28PŘIVÁDÍME: Skanska. Stabilní akcie s lákavou dividendou
17:06František Kronus: Evropská dluhová krize II?
17:05Koruna zakončuje týden oslabením, euro nepotěšil italský vládní program  
17:00Prahu táhl dolů tabák. V USA září Bioblast Pharma  
16:29Technická analýza: Výnosy dolaru tlačí korunu dolů
15:47Akcionáři schválili v Kofole rekordní výplatu dividend
15:02Perly týdne: Ekonomika bude dál šlapat, Tesla bez 10 miliard dolarů ne
14:22V ospalé Praze lehce ční Philip Morris, červené Evropě by mohly pomoci pozitivně naladěné USA
14:15Applied Materials po rozpačitém výhledu drží divokou kartu (komentář analytika)  
13:48Reuters: Oživení půjček otevírá novou kapitolu pro maďarské banky
13:22Příští lídři Itálie. Dokážou ji vést? A co na to trhy?
12:08Čína má prý pro Trumpa návrhy, jak na zlepšení obchodní bilance
10:33Jak autoritářská vláda v Maďarsku vyhnala Sorose z Budapešti
10:30Italská vláda dohodnuta, ale euro se drží. Koruna koriguje ztráty  

Související komentáře
    Nejčtenější zprávy dne
    Nejčtenější zprávy týdne
    Nejdiskutovanější zprávy týdne
    Denní kalendář hlavních událostí
    Nebyla nalezena žádná data