Tuto středu se na zpravodajském serveru washingtonpost.com objevila poměrně zajímavá informace, minimálně ve světle závěrů setkání G7 minulý víkend v Boca Raton. Čínský premier Wen Jiabao v úterý prohlásil, že systém fixního směnného kurzu čínského juanu bude v letošním roce "víceméně beze změny". Tato poznámka byla údajně pronesena v rámci úvodního projevu čínského předsedy vlády na uzavřeném zasedání vládních činitelů a zástupců finančního regulátora. Toto setkání následovalo jenom dva dny po setkání G7, které jako jeden muž volalo po "vyšší flexibilitě" světových měnových trhů - v jasné a nezastřené narážce právě na Čínu.
Prvním bodem, který si zaslouží pozornost, je fakt, že obsah takovýchto zasedání je jen velmi zřídka zveřejňován. To vede některé analytiky k názoru, že Čína se buďto snaží naznačit mírnou změnu postoje anebo chce uklidnit ty, co jí vytýkají fixní měnový systém jako takový. Na druhé straně - snad ve snaze naznačit čínskému lidu, že před nátlakem autority uhýbat nebudou - právě takto masivní prezentace v médiích naznačuje snahu udržet stávající měnový systém co nejdéle.
Americká administrativa několik posledních měsíců tlačí na Čínu, aby umožnila volný floating juanu - argumentem je tvrzení, že juan je fixován na uměle nízké úrovni a dělá tak čínské zboží na evropských trzích levným (což je samo o sobě pravda). S tím jak se čínský přebytek obchodní bilance se Spojenými státy dostal na 100 miliard dolarů, začaly se stále častěji ozývat hlasy - především ze strany výrobců nábytku a hraček - obviňující Čínu z manipulace s měnou a ztráty milionů pracovních míst v USA.
Čína však kontrovala tvrzením, že tato obvinění jsou nepravdivá a nefér - jako argument uvedla fakt, že zatímco vykazuje ohromující přebytek obchodu se Spojenými státy, se zbytkem světa je to 50:50. Navíc - více jak 60 % čínského exportu představují výrobky továren, které jsou částečně nebo plně vlastněny zahraničními investory (mimo jiné jmény jako Dell Inc. nebo Motorola Inc.). Druhým čínským argumentem proti uvolnění kurzových pohybů je obava, že by to mohlo vést k oslabení exportu v okamžiku přechodu Číny z komunistického ekonomického modelu na model tržní. Lokální administrativa současně vyjadřuje obavu, že prudce oscilující měnu by nemusel ustát relativně křehký bankovní systém.
S chladnou hlavou je ale možno konstatovat, že navzdory své poměrně silné vyjednávací pozici si Čína nechce (ne že by nemohla) udělat ze Spojených států nepřítele v okamžiku, kdy potřebuje jejich pomoc v dalších oblastech. Jednou z nich je Tajwan - vedoucí představitelé Číny jednají s USA o jejich pomoci v "přesvědčování" Tajwanu, aby se příští měsíc nekonalo referendum na téma vyšších výdajů na zbrojení. To Čína považuje za krok směrem k vyjádření nezávislosti Tajwanu - krok, který by pravděpodobně chtěla zvrátit i vojensky.
Petr Žabža, Patria Direct