PRAHA 2. ledna (ČTK) - Česko-slovenská skupina Penta, která
se prostřednictvím dceřiné firmy Oakfield uchází o koupi státního
podílu v Severočeských dolech (SD), předložila před dvěma týdny
zástupcům vlády nabídku na koupi podílu za 6,831 miliardy korun.
Oproti původní nabídce zvýšila cenu o téměř 1,5 miliardy a měla
by tím překonat o milion korun dosud nejvyšší nabídku skupiny
J&T. Ta podle neoficiálních informací nabídla 6,83 miliardy
korun.
ČTK o ceně dnes informoval mediální zástupce Penty Pavel
Novák. "Náš postup je právně i morálně korektní, nám jde o
získání Severočeských dolů a státu o co nejlepší podmínky.
Nabídkou ze 17. prosince se tak naše zájmy potkávají," uvedl ke
zveřejněné nabídce předseda představenstva Penta Finance Marek.
Penta měla původně nabídnout 5,36 miliardy korun, třetí
uchazeč o doly, společnost Appian Group, 4,78 miliardy.
Meziresortní komise v polovině prosince po posouzení
podnikatelských plánů a ceny doporučila podle neoficiálních
informací vládě za vítěze J&T. Den poté Penta oznámila, že
nabídku zvýší tak, aby byla nejvyšší. Zvyšováním nabídek může
stát podle Penty získat co nejlepší podmínky.
Podle Penty je nabídka na koupi Severočeských dolů za novou
cenu právně závazná, komise měla nabídku obdržet prostřednictvím
právního poradce.
Kabinet bude o novém majiteli Severočeských dolů rozhodovat
pravděpodobně za dva týdny, doporučením komise se však řídit
nemusí. Vláda bude rovněž rozhodovat o novém majiteli
privatizovaného podílu v Sokolovské uhelné (SU). Komise vládě
doporučila prodat podíl jedinému uchazeči, který v soutěži
zůstal, managementu podniku, zastřešenému firmou Sokolovská
těžební. Ta měla údajně nabídnout za státní podíl asi dvě
miliardy korun.
Premiér Vladimír Špidla již dříve uvedl, že zvýšení nabídky
Penty nepovažuje za správné. "Zvyšovat cenu poté, co bylo
rozhodnutí odklepnuto, není podle mě správné," řekl v úterý.
Kdokoliv z uchazečů se mohl do konce formálně obrátit na ministra
financí Bohuslava Sobotku nebo ministra průmyslu a obchodu Milana
Urbana, kteří předkládají materiál o privatizaci dolů vládě, a
informovat jej, že hodlá zaplatit víc. Ministři poté mohli
informaci zařadit do materiálu a doporučit vládě, aby k této nové
situaci přihlédla.
Privatizaci hnědouhelných společností kabinet odstartoval
vládním usnesením na začátku srpna. O podíly ve firmách nejprve
projevila zájem více než desítka společností, většina z nich však
neprošla předkvalifikačním kolem, včetně státní společnosti ČEZ.
Proti vyřazení ČEZ následně protestovali odboráři firmy společně
s odboráři SD.
SD produkují více než 40 procent tuzemského hnědého uhlí, MUS
téměř 40 procent a SU asi pětinu. Hlavním odběratelem suroviny je
státní společnost ČEZ. Obě privatizované firmy zaměstnávají
zhruba 10.000 lidí.