Maďarská opozice se po šestnácti letech dočkala, když v nedělních parlamentních volbách převálcovala vládnoucí Fidesz a v Evropě nepopulárního Viktora Orbána. Vítězství to bylo opravdu sladké, neboť opoziční straně Tisza se podařilo získat v parlamentu dvoutřetinovou ústavní většinu, což jí dá velmi silný mandát nejen k politickým, ale i ekonomickým změnám v následujících čtyřech letech. Ty se mohou týkat jak fiskální konsolidace, tak přiblížení se novému dlouhodobému cíli, kterým by mohl být i v delším časovém horizontu vstup do eurozóny.
Připomeňme, že fiskální politika Maďarska v éře Viktora Orbána byla charakterizována výraznou mírou diskrece a silnou vazbou na politický cyklus. Vláda kombinovala relativně nízké přímé daně s cílenými transfery vybraným skupinám obyvatel a rozsáhlými investičními programy, často s omezenou transparentností. Výsledkem byl rozpočtový deficit na úrovni 5 % HDP a na vysoké úrovni stagnující veřejný dluh. Nastupující strana Tisza naopak signalizuje snahu o konsolidaci veřejných financí a návrat k deficitu pod hranici tří procent HDP do roku 2030. Tisza pak kromě obligátního důrazu na transparentnost, vynakládání výdajů a revizi investičních projektů s nízkou přidanou hodnotou spoléhá na to, že z fondů EU začnou rychle do maďarské ekonomiky proudit z politických důvodů zablokované transfery. Mělo by jít až o 20 miliard euro, což je suma, která bude v maďarské ekonomice vidět.
Pro investory do forintových aktiv je pak asi tím nejatraktivnějším slibem to, že vítězná opoziční síla chce do roku 2030 splnit maastrichtské kritérium v případě deficitu veřejných financí, ale i ostatní kritéria tak, aby země byla výhledově připravena na přijetí eura. Ne, že by něco takového nebylo možné, ale skutečně jde o velmi ambiciózní cíl, který by vyžadoval nejen radikální fiskální restrikci, ale také například rychlé snížení inflačního cíle MNB ze 3 % na 2 % (tak, aby byl kompatibilní s cílem ECB a tím se dařilo plnit i konvergenční kritéria v oblasti inflace a dlouhodobých úrokových sazeb). Jinak řečeno, vedle fiskální restrikce by se měla přidat i výrazná měnová restrikce, a to vše v situaci, kdy je Maďarsko konfrontováno dramatickým zdražením energetických surovin.
Nicméně i pár hodin po volbách platí, že slibem o splnění maastrichtských kritérií neurazíš, tím spíše, pokud strana Tisza ve volbách získala ústavní většinu. Dokud bude výše uvedený slib alespoň trochu kredibilní, tak to povede k tomu, že část rizikové prémie se z maďarských aktiv odmaže a jejich ceny budou vyšší (než za jinak stejných okolností).
TRHY
Koruna
Česká koruna se drží v blízkosti 24,40 EUR/CZK a vyčkává na nové impulsy. Víkendové výsledky parlamentních voleb v Maďarsku mohou být sice určitým pozitivním impulsem pro všechny středoevropské měny včetně koruny. Na druhou stranu jakákoliv pozitivní reakce bude bezesporu tlumena víkendovým krachem jednání mezi USA a Íránem a opětovně zdražujícími cenami ropy – právě vazba koruny na ropu na trzích v poslední měsíci výrazně narostla.
Eurodolar
Vyjednávání o podmínkách příměří mezi USA a Íránem ztroskotalo, a tak se Washington uchýlil k dalšímu radikálnímu kroku, který žene ceny ropy vzhůru. Americké námořnictvo totiž zahájilo blokádu tankerů, které zamířily do íránských přístavů, resp. zaplatily nelegálně ustanovené mýtné revolučním národním gardám. Ceny ropy tudíž vylétly po víkendu opět vzhůru, ale prozatím se to nikterak nepodepsalo na kurzu eurodolaru. Pokud budou nicméně ceny ropy směrovat výše, tak eurodolar své zisky z minulého týdne neudrží.