Ačkoliv se nezaměstnanost ve Velké Británii v dubnu mírně zvýšila na 3,2%, stále zůstává jednou z nejnižších v západní Evropě. Počet nezaměstnaných se v dubnu zvýšil o 5400, když v dubnu jejich počet narostl jen o 2000. Ekonomové očekávali naopak pokles o 5000. Zpráva nemá podstatný vliv na ekonomické rozhodování, Bank of England by neměla být znepokojena, jelikož růst mezd zatím není rizikem pro inflaci. Fakt, že nezaměstnanost neklesá a průmyslová produkce naopak ano signalizuje, že se i britská ekonomika potýká s problémem nastartování hospodářského růstu.
Ve srovnání s největší evropskou ekonomikou – Německem, je na tom Velká Británie přesto lépe. Dubnová nezaměstnanost v Německu dosáhla 9,7% (snížení z dubnových 10%, ale přes zvýšení počtu nezaměstnaných) a březnová průmyslová produkce poklesla o 0,8%, zatímco ve Velké Británii „jen“ o 0,4%. Ekonomika ostrovního státu rostla v prvním čtvrtletí o 0,1%, zpracovatelský průmysl však v březnu poklesl nejrychleji za více než dvacet let.
Dnešní informace přináší i důležité údaje o mzdách. Mzdy v průměru vzrostly v březnu o 3,3%, šlo o největší nárůst od listopadu 2001 (3,8%), když se v únoru zvýšily o 2,4%. Nejvíce mzdy rostou ve veřejném sektoru (+4,5%). Bank of England nevidí žádný inflační problém, pokud mzdy porostou tempem do 4,5%. Inflace se zdá být pod kontrolou – její míra přesáhla limit BoE pouze ve dvou měsících od března 1999. Mzdy neohrožují inflaci už také proto, že rostou daleko méně než minulý rok (+4,9% v 1Q 2001). Výnosy cenných papírů na zprávu o nezaměstnanosti nereagovaly.
Nezaměstnanost zjišťovaná metodikou ILO zaznamenala pozitivnější výsledek. Míra nezaměstnanosti měřená počtem lidí aktivně hledajících práci se v období leden až březen 2002 snížila na 5,1% z 5,2% v předchozím období. Počet zaměstnaných se zvýšil ve zmíněném období o 25 tisíc na 28,42 milionu z 28,396 mil. v období říjen až prosinec 2001.
Radim Krejčí