Včera jsme se pokusili podívat na to, o co (pokud vůbec) přichází pražská burza tím, že na ní není možno obchodovat se standardizovanými derivátovými kontrakty (článek
ZDE). Odpověď byla sice nejednoznačná, ale v konečném důsledku se asi shodneme, že absence derivátů sice neškodí, rozhodně ale nepomáhá. Druhou otázkou, pro mnoho investorů a obchodníků mnohem palčivější, je očekávané směřování pražské burzy po našem vstupu do Evropské unie. Pro začátek se podívejme na to, jak k tomuto tématu přistupují naši nejbližší konkurenti - burzy ve Varšavě a v Budapešti.
*
Varšava - nedávnou událostí č. 1 bylo uvedení akcií Bank Austria na polský trh. Jednalo se z pohledu burzy sice o pionýrský krok, razance, s jakou k němu došlo, však slibuje, že nebude poslední. Emise se setkala s úspěchem, akcie první den poskočily o 11%. Polské orgány činné v oblasti kapitálového trhu dále oznámily, že chtějí na trh uvést dalších cca 30 emisí a rozšířit tak stávající tituly. V kombinaci s průhledným obchodním systémem a sice striktním leč efektivním systémem majetkových účtů tento krok trhu evidentně zvedne sebevědomí.
*
Budapešť - zájem o maďarský trh sice poslední dobou trochu polevil, důvodem zde byly poněkud nekonzistentní a v mnoha případech konflitkní kroky vlády a centrální banky, stále však trvá. Zde došlo k propojení obchodních systémů mezi burzou v Budapešti a německým systémem Xetra tak, aby obchodníci v Budapešti měli možnost ze svých burzovních terminálů přímo zadávat příkazy do Německa. Má to sice ještě nějaké "mouchy" (náklady, Xetra-zkoušky pro maďarské obchodníky), v principu je to ale technicky možné.
Nemá mnoho významu rozebírat, jaké podobné kroky udělala burza v Praze, protože by se jednalo o velmi krátký seznam. Bude proto možná účelnější podívat se, jaké má BCPP, a.s. možnosti a jakým směrem by se mohla ubírat:
*
"maďarská" cesta - velmi nepravděpodobná. První překážkou je samotná existence de facto dvou obchodních systémů - SPAD a KOBOS. Pokud by mělo dojít k propojení pražské burzy a např. právě německého systému Xetra, muselo by dojít ke sloučení obou obchodních systémů. To by samo o sobě nemuselo být nezbytně negativní - má to ale jeden háček. Pokud by zahraniční investoři měli možnost obchodovat na burze přímo - bez zásahu domácího brokera - nebylo by jich na našem trhu potřeba tolik jako v tuto chvíli. To by znamenalo pokles počtu členů burzy a nižší sumu členských poplatků.
*
"polská cesta" - málo pravděpodobná. Jediný pokus o IPO (pokud pomineme Bonton) byl v roce 2001 Limart. Ten však nedošel svému naplnění, především díky kolizi s největším poklesem globálních trhů za posledních 10+ let. Administrativní náročnost IPO je v našich podmínkách obecně známá, dostupnost úvěrového financování bonitním korporátním klientům také. Jedinou možností je zásah neviditelně viditelné ruky našeho státu - nářky příslušných orgánů na stav našeho akciového trhu nabírají na intenzitě, a proto se nedá vyloučit, že některá z nyní státem vlastněných firem dostane burzovní kotaci "befelem". Nesmíme ale zapomínat, že postoj vládce státní kasy je k otázce existence resp. neexistence akciové burzy v Praze více než chladný.
*
"česká cesta" - velmi pravděpodobné, prostě to necháme být. Budeme si dále obchodovat 7 titulů více či méně aktivně v systému SPAD a doufat, že to nějak dopadne. Burzy v Polsku a Maďarsku sice nebudou v rámci Evropy největší, ale budou zde mít své místo.
Odpověď na otázku uvedenou v titulku nechám na každém čtenáři zvlášť (ostatně, čekají nás 3 volné dny a máme tedy dost času o tom popřemýšlet. Vaše reakce rádi uvítáme). Stejně jako v případě otázky zda obchodovat či neobchodovat deriváty však není úplně pozdě a je možno podniknout kroky, které by neradostnou situaci zlepšily. Sloučení KOBOSu a SPADu by mohly být docela dobrý začátek ....
Petr Žabža
Vždy čerstvý sloupek investora do Vaší e-mailové schránky můžete dostávat ve zkrácené verzi zdarma, nebo jako klient VIP Patria v plné verzi. Zvolte si strukturu zasílaných zpráv z Patria.cz ZDE.