komentář doplněn
Míra nezaměstnanosti se v souladu s naší prognózou v únoru nezměnila a setrvala na úrovni dosažené v lednu, tj. na 10,2%. Počet osob registrovaných na úřadech práce se totiž snížil pouze o 903 osob. Ve srovnání s loňským únorem přibylo 52,9 tis. nezaměstnaných osob. Vzhledem k tomu, že se nepříznivě vyvíjí také statistika volných pracovních míst, v únoru jejich počet dále klesl na 40 161 (méně jich bylo naposledy v březnu 2000), nejsou příznivé ani vyhlídky na nejbližší měsíce. Na jedno volné pracovní místo nyní připadá více než 13 nezaměstnaných. Pokračování negativního trendu na trhu práce ukazuje také námi spočítané zvýšení sezónně očištěné míry nezaměstnanosti z 9,64% v lednu na 9,70% na konci února.
Z valné většiny se na zvýšení nezaměstnanosti podílí průmysl, který se musí přizpůsobovat nepříznivé situaci na zahraničních trzích. Hospodářství Německa se již možná ponořilo do recese a eurozóna jako celek si vede jen o málo lépe. Na příznivější hodnoty počtu nezaměstnaných a míry nezaměstnanosti si vzhledem k prognózám vývoje západoevropských ekonomik budeme muset počkat až na druhou polovinu letošního roku. Opticky by se měla čísla zlepšovat již od dubna, kdy sezónní pracovní příležitosti patrně stlačí míru nezaměstnanosti zpět pod desetiprocentní laťku. Na konci letošního roku očekáváme míru nezaměstnanosti na úrovni 9,9%. Celoroční průměr by měl činit 9,8% po loňských 9,2%.
Stav trhu práce je jedním z klíčových faktorů pro státní rozpočet. Počet osob registrovaných na úřadech práce a pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti sice v únoru klesl o 4,6 tis. na 202,1 tis. osob, přesto je téměř o 20 tis. osob vyšší než před dvanácti měsíci. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na dávky v nezaměstnanosti po dvou měsících padlo 19,4% celoročně plánované částky. Bude-li pokračovat vývoj v této části rozpočtu stejným způsobem i po zbytek roku, potom by výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti překročily plánovaných 6,3 mld. Kč o více než jednu miliardu.
David Marek