Následuje úplné znění záznamu
Prezentace 11. situační zprávy se soustředila především na posouzení významu nových měnově-relevantních údajů pro bilanci rizik říjnové střednědobé inflační prognózy.
Ceny v rozhodujících cenových okruzích se v říjnu pohybovaly mírně pod hladinou predikce. Meziroční růst indexu spotřebitelských cen činil v říjnu 0,6 %. Rozdíl oproti prognóze byl způsoben silnějším než očekávaným poklesem cen potravin. Meziroční růst cen průmyslových výrobců byl mírně nižší než prognóza ČNB. K tomuto rozdílu došlo především v důsledku nižšího než očekávaného zvýšení cen elektřiny a vybraných energetických surovin. Meziroční pokles cen zemědělských výrobců o -10,6 % působil i v říjnu silně protiinflačně.
Meziroční dynamika peněžní zásoby (M2) v září setrvala na relativně nízké úrovni 4,8 %, růst úvěrů byl koncentrovaný téměř výhradně do oblasti spotřebitelských a hypotéčních úvěrů. Meziroční růst průmyslové výroby 9,2 % (4,5 % po očištění vlivu vyššího počtu pracovních dní) a též vysoká dynamika tržeb z průmyslové výroby v září kompenzují méně příznivé údaje z předcházejících měsíců. V oblasti domácí poptávky byly zveřejněny údaje o maloobchodním obratu v září a tržbách ve službách za třetí čtvrtletí. Poměrně vysoký růst maloobchodních tržeb ve stálých cenách v září byl do značné míry ovlivněn o dva dny vyšším počtem pracovních dnů a poptávkou spojenou se srpnovými záplavami. Negativní následky záplav byly patrné i na tržbách za služby, které meziročně poklesly o -0,4 %. Slábnoucí domácí a zahraniční poptávka se též projevila na pokračujícím růstu sezónně očištěné míry nezaměstnanosti. V oblasti kurzového vývoje došlo v říjnu postupnému mírnému oslabování kurzu koruny vůči euru.
Interpretaci údajů z oblasti zahraničního obchodu za září a říjen byl v prezentaci situační zprávy věnován velký prostor. Deficit obchodní bilance, jak v běžných, tak ve stálých cenách, byl v obou měsících výrazně vyšší než prognóza ČNB. V této souvislosti byl analyzován potenciální podíl jednotlivých determinant salda obchodní bilance - a to především reálného měnového kurzu, zahraniční a domácí poptávky a možných jednorázových vlivů - na celkovém zhoršení salda obchodní bilance. Bylo konstatováno, že identifikace relativního podílu těchto faktorů na výrazném zhoršení vnější nerovnováhy je stále velice obtížná s ohledem na krátkou historii ovlivněnou jednorázovými událostmi a pravděpodobné souběžné působení všech zmíněných faktorů.
Informace z oblasti vnějšího prostředí za říjen a první polovinu listopadu se výrazně neodchylují od předpokladů říjnové střednědobé prognózy. V listopadu došlo k mírnému snížení odhadu ekonomického růstu v Německu na rok 2002 o 0,2 procentního bodu na 1,3 %. Průměrná říjnová cena uralské ropy setrvávala přibližně na úrovni prognózy na čtvrté čtvrtletí letošního roku. Na světových trzích však byla od počátku října patrná tendence k výraznému poklesu cen ropy o přibližně 4 USD/ barel.
V navazující rozpravě členové bankovní rady identifikovali hlavní ekonomické oblasti, ve kterých došlo k významnějším změnám z pohledu možného posunu rizik říjnové inflační prognózy.
Jedním z hlavních bodů diskuse bylo zhoršení salda obchodní bilance v posledních měsících. Bylo konstatováno, že k výraznějšímu propadu salda obchodní bilance ve stálých cenách došlo zatím jen v září a v říjnu letošního roku, nicméně postupné zhoršení bylo patrné od konce druhého čtvrtletí. I když členové bankovní rady připisovali jednotlivým faktorům zahraničního obchodu rozdílnou intenzitu, panovala shoda na tom, že nedávné výrazné zhoršení salda obchodní bilance prohlubuje konflikt mezi nastolením vnější a vnitřní rovnováhy. Vzhledem k tomu, že Česká republika je malou otevřenou ekonomikou s plovoucím měnovým kurzem, úvahy ohledně udržení financovatelného salda běžného účtu musí být nedílnou součástí měnově-politických úvah.
Bankovní rada byla toho názoru, že z důvodu zhoršení salda obchodní bilance, pravděpodobného poklesu bilance služeb běžného účtu platební bilance a odložení některých privatizačních rozhodnutí se kurzová očekávání posunou depreciačním směrem.
Celkovou měnovou a makroekonomickou situaci charakterizovali členové bankovní rady jako nízkoinflační. Za předpokladu naplnění inflační prognózy se spotřebitelská inflace bude pohybovat v horizontu několika čtvrtletí pod dolním koridorem inflačního cíle. V této souvislosti zazněl názor, že existuje několik vysvětlení pro utlumené inflační tlaky. Kromě restriktivního vlivu posílení reálného měnového kurzu a nízké dynamiky zahraniční poptávky v letošním roce nelze ignorovat ani vliv nižšího tempa růstu regulovaných cen a nepřímých daní než byl výchozí předpoklad při stanovování inflačního cíle. Výrazný meziroční pokles obecně velice volatilních cen potravin, u kterých v krátkodobém horizontu často nelze vypozorovat přímý vliv měnové politiky, též přispívá k tlumení inflačních tlaků. Zazněl rovněž názor, že zejména v důsledku nižšího než očekávaného růstu cen v zahraničí existuje riziko, že inflace se bude pohybovat pod dolní hranicí cílového koridoru po dobu delší, než předpokládá aktuální prognóza.
Podobně jako tomu bylo při projednávání minulé situační zprávy, i nyní považovala bankovní rada za jedno z nejvýznamnějších rizik nejistotu ohledně velikosti a časování poptávkového vlivu fiskální politiky. V této souvislosti zaznělo, že podle dostupných informací se zvyšuje pravděpodobnost, že část plánovaných fiskálních výdajů pro letošní rok se posune do příštího roku. Tato nejistota znesnadňuje nastavení měnové politiky ve dvou směrech. Na jedné straně velikost očekávaného poptávkového impulsu vyplývající z hospodaření veřejných financí pro příští rok není známá, na druhé straně lze jen obtížně provést kvantifikaci hlavních faktorů ekonomického růstu v letošním roce.
Po projednání listopadové situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace beze změny. Šest členů bankovní rady hlasovalo pro toto rozhodnutí, jeden člen bankovní rady hlasoval pro snížení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu.
Přítomni: Guvernér Z. Tůma, viceguvernér O. Dědek, viceguvernér L. Niedermayer, vrchní ředitelka M. Erbenová, vrchní ředitel J. Frait, vrchní ředitel P. Racocha, vrchní ředitel P. Štěpánek