Sektor výroby mikroprocesorů dlouhodobě upadá, prognózy "světlých zítřků" jsou ty tam minimálně pro malé firmy. Asociace producentů mikroprocesorů (SIA) předpovídá další pokles růstu v tomto odvětví, úspěšné budou již jen velké firmy, které si budou moci dovolit nákladná zařízení potřebná pro výrobu technologicky náročných čipů.
Mezi sektorové lídry na akciovém trhu patří společnosti jako Intel, Motorola, AMD, Kla-Tencor, Novellus Systems, Texas Instruments, Micron a Applied Materials. Philadelphský akciový index výrobců polovodičů dosáhl minima 8. října 2002 a od té doby roste, když nepřetržitě klesal od března minulého roku. Půjdou technologické akcie ještě nahoru?
V roce 1965 formuloval Gordon E. Moore "zákon", který tvrdí, že výkon procesorů se každých 18 měsíců zdvojnásobí, aniž by se zvýšily náklady. Moore přišel s tímto výrokem 8 let poté, co spoluzaložil firmu Fairchild Semiconductor a tři roky před tím než pomohl založit Intel. Technologický pokrok po dlouhou dobu naplňoval jeho vizi a průmysl mikroprocesorů rostl ročně v průměru o 16,5%.
Podle šéfa AMD Jerryho Sanderse však éra technologického boomu (tak, jak jsme ji znali v posledních několika desítkách let) skončila, neboť se snížila poptávka po výrobcích, jež čipy využívají - PC, video hry, spotřební elektronika. Podle konsensu 70 firem produkujících celkem 90% všech mikroprocesorů na světě je přesto nejhorší propad za námi - v roce 2003 i 2004 porostou prodeje o 20%. Sanders zdůrazňuje nutnost přijetí nových strategií, jako je např. specializace na jednotlivé tržní segmenty; podle něj by to měly firmy, které nejsou minimálně "trojkou" na svém trhu, "zabalit" nebo se transformovat na firmy nabízející externí služby velkým výrobcům. Právě přechod na jiný "business model" bude pro malé firmy charakteristický, říká šéf Texas Instruments Thomas J. Engibous, což může zvýšit zisky těchto firem.
Úspěch jen větším firmám věští také prezident průzkumné firmy Infrastructure Carl R. Johnson. Konsolidace je nevyhnutelná, maximálně sedm nejlepších firem bude schopno vyrábět procesory s okruhy tenčími než je dnešní minimum 130 nanometrů (tj. 1/800 lidského vlasu). "Menší firmy budou muset vyžít se současnou technologií", říká Johnson. Mooreův zákon má dva aspekty: (1) použití tenčích spojů umožňuje nahromadit vyšší výkon na stejnou plochu nebo (2) zmenšit velikost procesorů při stávající úrovni výkonu. Jelikož velikost čipu determinuje více než 95% nákladů na jeho výrobu, je jasné, jakým směrem se jaké firmy vydají.
Podle SIA se však investice do technologických akcií v horizontu dvou let vyplatí. Sektor se odrazil ode dna a globální prodeje by měly v roce 2004 dosáhnout 206 mld. USD, což je o 64 miliard dolarů více než se odhaduje pro tento rok. Rok 2005 potom bude pro sektor oddechový - v rámci cyklického vývoje dojde ke stagnaci, v horším případě k dalšímu poklesu.
(zdroj: Semiconductor Industry Association, BusinessWeek, Bloomberg)