Mezinárodní energetická agentura (IEA) varovala před nedostatkem ropy před blížící se zimní sezónou. Ve své pravidelné měsíční zprávě agentura přirovnává současný vývoj k roku 1999, kdy prudký pokles zásob ropy v době, kdy docházelo k ekonomickému oživení, způsobil růst cen této komodity na rekordně vysoké úrovně v roce 2000. Zpráva je jasným signálem kartelu OPEC, který bude příští týden v Ósace jednat o možném zvýšení produkce poté, co se cena vyšplhala nad horní mez cílového pásma kartelu v souvislosti s válečnou hrozbou v Zálivu.
Zásoby ropy v průmyslově vyspělém světě poklesly v červenci o 26 mil. barelů na 2,6 mld. barelů. IEA revidovala odhady růstu poptávky po ropě ve třetím čtvrtletí tohoto roku směrem nahoru, konkrétně o 200 tisíc barelů denně. Poptávka bude tažená především americkou spotřebou benzínu. Za celý letošní rok bude podle IEA růst poptávky po ropě stabilní, na úrovni 220 tisíc barelů denně, což je jeden z historicky nejnižších růstů. Pro příští rok očekává IEA průměrný růst poptávky po ropě na úrovni 1,1 mil. barelů denně.
Vývoj světových cen ropy bude záviset na dohodě kartelu OPEC. Zvýší-li kartel těžbu a export, měla by se ropa dostat opět pod 28 USD za barel. Mezi členskými státy však není v této otázce jednota, Saudská Arábie signalizuje ochotu dodávky zvyšovat, naopak Venezuela je proti. Členové OPEC, kteří nesouhlasí se zvýšením limitů dodávek, argumentují nízkým růstem světové ekonomiky, vysokou cenu ropy přičítají hrozbě válečného konfliktu a nikoliv zvyšující se poptávce. Například Venezuela podle agentury Reuters považuje celé 4 dolary z rekordně vysoké ceny ropy typu Brent (29 USD/barel) za určitou „válečnou prémii“. V srpnu deset členů OPEC vyjma Iráku zvýšilo těžbu o 1,6 mil. barelů denně nad limit na 23,38 mil. b/d, díky Iráku však vývoz ropy celého kartelu poklesl.
Radim Krejčí