Inflace byla v únoru přesně v souladu s prognózou centrální banky. Téměř sedmiprocentní tempo růstu ekonomiky nečekal nikdo, ani ČNB. Zde je otázkou pohyb potenciálního výstupu, tj. do jaké míry je zrychlení růstu ekonomiky strukturálním posunem nebo cyklickou záležitostí. Svůj názor ale ČNB patrně odhalí až v dubnové Zprávě o inflaci. Tipnul bych si však, že nemalou část přičte zrychlení růstu potenciálního výstupu, neboť mezeru výstupu a potenciální výstup ČNB odhaduje přes Kalmanův filtr zahrnující inflaci a jádrová inflace zůstává nadále nízká. Koruna se více méně zklidnila a už nenakukuje pod hranici 28,50 korun za euro. Centrální bance by se asi líbila o něco slabší koruna, ale aspoň se zastavila spirála, po níž česká koruna šplhala příliš rychle vzhůru.
Poměrně klidné vody trochu rozčeřil rozhovor viceguvernéra Miroslava Singera. Podle něj by mohla ČNB snížit úrokové sazby a investoři by mohli být velmi překvapeni, pokud bude koruna dále posilovat. V kontextu únorového rozhodnutí bankovní rady trochu překvapivé. Kurz koruny a sazby PRIBOR zůstaly v klidu, sazby FRA pár bodů poztrácely.
Intuitivní zhodnocení reálných a měnových podmínek i model reakční funkce centrální banky ukazuje malou pravděpodobnost změny úrokových sazeb na konci března. Ve třetím nebo čtvrtém čtvrtletí očekáváme jedno zvýšení úrokových sazeb ČNB o 25 bazických bodů, na konci příštího roku by měla dvoutýdenní repo sazba činit 2,75-3,0 %.