V pondělí zveřejní Český statistický úřad údaje o průměrné nominální a reálné mzdě za 4. čtvrtletí a průměrné hodnoty obou ukazatelů za celý loňský rok. Podle našeho odhadu by se průměrná mzda měla v závěru loňského roku zvýšit o 8,0%. Při průměrné inflaci 4,2% by se tak průměrná mzda měla reálně zvýšit o 3,6%.
Připomeňme, že ve 3. čtvrtletí se průměrná mzda zvýšila o 8,9%, reálně o 3,3%. Očekávané mírné zpomalení růstu nominálních mezd v české ekonomice naznačují dílčí údaje o mzdách v průmyslu a stavebnictví, kde máme k dispozici měsíční údaje. Zatímco v průmyslu činilo meziroční zvýšení mezd ve 3. čtvrtletí 6,1%, ve 4. čtvrtletí se mzdy zvýšily 5,3%. Ve stavebnictví byl trend obdobný: 7,7% ve 3. čtvrtletí, a 6,6%. ve 4. čtvrtletí.
Co tento nárůst mezd znamená pro českou ekonomiku? Můžeme si ho dovolit? Porovnejme růst průměrné reálné mzdy s vývojem produktivity práce. Protože nemáme k dispozici údaje o hrubém domácím produktu, jež potřebujeme k výpočtu produktivity práce, musíme se spolehnout na náš odhad. Prozatím očekáváme zvýšení HDP ve 4. čtvrtletí o 2,5%. Počet zaměstnaných osob se ve srovnání se stejným obdobím loňského roku změnil nevýznamně, takže růst produktivity práce můžeme očekávat také blízko této hodnoty. Růst reálných mezd je tedy rychlejší než růst produktivity práce. Stejné to bylo i v předchozích čtvrtletích loňského roku. Za celý rok očekáváme zvýšení průměrné mzdy o 8,9, tj. reálné zvýšení o 4,0%. Přírůstek produktivity práce by měl být 3,4%. V loňském roce jsem si tedy žili trochu nad poměry, nicméně převis růstu reálných mezd nad zvýšením produktivity práce nebyl prozatím nebezpečný. Pokud nemá dojít k dalšímu rozevření nůžek mezi mzdami a produktivitou práce musí růst česká ekonomika alespoň tříprocentním tempem a růst mezd by neměl přesáhnout 7%.
David Marek