Čím dál častěji se ve svém okolí setkávám s otázkou "Mám volné peníze. Kam s nimi?" Obvykle se ptají vzdělaní lidé, kteří ovšem neznají příliš finance. Právě jim je určen tento článek. Měl by poskytnout základní myšlenkovou strukturu, přístup a otázky, které by si měl položit každý, kdo přemýšlí o způsobu zhodnocení svých volných peněz.
Pro ukládání peněz existuje celá řada nástrojů. Kromě bank a fondů lze spořit u stavebních spořitelen, v penzijních fondech, u životních pojišťoven nebo lze přímo kupovat akcie či dluhopisy. Stavební spoření je dnes určitě nejvýhodnější, pro dosažení maximální míry zhodnocení lze však do něj ukládat jen malé částky (řádově 1500 Kč měsíčně). Penzijní připojištění je také určitě vhodný produkt, zejména pro lidi ve věku 35-55 let, ale částky jsou opět omezené. (Navíc je třeba hlídat průhlednost fondu.) Pojištění je primárně pojištění, ne investice. Přímé nákupy akcií a dluhopisů bych doporučoval jen malé skupině profesionálů, kteří dobře ví, do čeho jdou.
Zbývají fondy a termínované vklady. O těch bude dnešní článek. Z důvodů, které objasním níže, je uvádím v následujícím pořadí:
termínované vklady u bank
(otevřené podílové) fondy pěněžního trhu
fondy dluhopisové
fondy smíšené
fondy akciové.
Při rozhodování o investicích je rozumné uvážit následující věci:
1/ Má Vaše rodina "bezpečnostní rezervu"? Nikdy nevíte, co se může stát. Můžete přijít o místo a ve stejném okamžiku může Váš partner onemocnět. Proto stojí za to, mít stranou prostředky v objemu pokrývajícím náklady Vaší rodiny po dobu alespoň šesti měsíců. Tuto rezervu byste měli mít na bezpečném místě a měl by k ní být okamžitý přístup (tj. nulová výpovědní doba). Bezpečnost má dva hlavní parametry: a) tzv. tržní riziko - instrument, do kterého jste peníze uložil(a), nesmí mít kolísavou hodnotu (např. akcie jsou naprosto nevhodné); b) tzv. kreditní riziko - správce prostředků musí být zdravá a důvěryhodná instituce. Pro bezpečnostní rezervu se tedy hodí buď běžný vklad u dobré banky nebo investice do otevřených podílových fondů peněžního trhu, opět spravovaných rozumným správcem.
2/ Jaký je Váš "investiční horizont"? Jak dlouho nebudete potřebovat peníze, které chcete nyní uložit/investovat? Šest měsíců, rok či dvacet let? Každý investiční nástroj se hodí pro jinou dobu:
Termínované vklady: jsou vhodné pro ukládání na 1-12 měsíců.
Fondy peněžního trhu: 6-18 měsíců
Fondy dluhopisové: 12-36 měsíců.
Fondy smíšené: (investují do akcií a dluhopisů): 2-5 let.
Fondy akciové: nad pět let.
3/ Jaká je Vaše schopnost, resp. ochota nést riziko (přesněji: tržní riziko - tj. kolísání hodnoty Vaší investice)? Čím ochotnější jste nést riziko, tím dále můžete postoupit na uvedené škále od bank k akciovým fondům. U termínovaného vkladu je Váš výnos jistý (vklad+úrok), u fondů peněžního trhu bude (roční) výnos kolísat o desetinky procenta, u dluhopisových fondů o celá procenta a u akcií i o desítky procent (samozřejmě i do záporných hodnot). Pochopitelně, vyšší riziko nese obvykle vyšší výnos (v průměru!). Ale nikdy byste neměl(a) zapomenout, že i kdyby Vaše ochota nést riziko byla velká, je-li Váš investiční horizont 6 měsíců, nemůžete investovat do akcií. Spíše bych doporučoval posunout se na dané škále maximálně o jeden stupínek dolů nebo nahoru, pokud je Vaše ochota nést riziko nadprůměrná, resp. podprůměrná.
4/ Nikdy neinvestujte do instrumentů, o nichž nejste přesvědčení, že jim dokonale rozumíte. I když je tedy Váš horizont 10 let a myslíte si, že jste schopen(a) nést nadprůměrné riziko, neinvestujte do akciových fondů, pokud nemáte zkušenosti a dostatečné informace o tom, jak se chovají akcie. V dané škále jděte jen tak daleko dolů od termínovaných vkladů, jak daleko jste si naprosto jisti svými znalostmi. Často se potkávám s lidmi, kteří byli přesvědčení, že dokonale rozumí akciím, a přesto při prvním poklesu cen o 1% měli pocit, že udělali špatnou investici.