Tento čtvrtek opět zasedne bankovní rada k diskusi o aktuálním stavu českého hospodářství a výhledu na několik čtvrtletí dopředu. Podkladem k diskusi bude rozsáhlá čtvrtletní verze situační zprávy obsahující čerstvé makroekonomické projekce. Dosud platné odhady ČNB předpovídají, že růst HDP v letoším roce dosáhne 2,3 - 2,9 %. Od druhého čtvrtletí roku 2003 by mělo docházet k postupnému urychlování dynamiky HDP až k předpokládanému meziročnímu růstu více než 3,5 % ve 4. čtvrtletí. V roce 2004 makroekonomická prognóza předpokládá stagnaci dynamiky HDP na úrovni meziročního tempa růstu 1,7 - 3,3 % v souvislosti s reformou veřejných rozpočtů, jež by měla negativně ovlivnit spotřebu domácností skrze vyšší nepřímé daně a pomalejší růst mezd ve veřejném sektoru. Co se týče vývoje cenové hladiny, ČNB předpokládá, že v dubnu 2004 dosáhne inflace 2,9 - 4,3 % a v říjnu 2004 3,9 - 5,3 %. Je pravděpodobné, že nový odhad růstu HDP v letošním roce bude buď stejný nebo mírně nižší než dosavadní prognóza. Beze změny či jen mírně změněn bude také odhad na příští rok. Členové bankovní rady již naznačili, že směrem dolů by se měla prosunout odhadovaná trajektorie budoucí inflace. Ostatně právě tento faktor patřil mezi nejvýznamnější při červnovém rozhodnutí o snížení úrokových sazeb.
Právě nečekaný tah centrální banky v červnu snižuje pravděpodobnost dalšího snížení úrokových sazeb na nadcházejícím jednání bankovní rady. Většina nových informací od poslední velké situační zprávy již byla zahrnuta do nižších sazeb. To ovšem neznamená, že například v září či říjnu by se sazby opět nemohly mírně snížit. Konstelace domácích inflačních faktorů nadále ponechává prostor pro uvolnění měnových podmínek. Spotřeba domácností sice roste solidní tempem a další stimul nepotřebuje, nicméně nijak zvlášť nezatěžuje obchodní bilanci ani nepřináší inflační tlaky, a tak nebrání centrální bance k případnému dalšímu snížení sazeb k podpoře růstu investic, jež se v 1. čtvrtletí meziročně propadly o 2,5%. Zastánci dalšího snížení sazeb nyní mohou argumentovat také vyšší pravděpodobností realizace rozpočtové reformy. Hospodářská situace na západ od našich hranic se dnes jeví v mírně lepším světle. Nicméně příznivější hodnocení vychází spíš z „měkkých“ ukazatelů (indikátory očekávání) než z reálných statistik. Představitelé ECB i Fedu proto nevyloučili možnost dalšího snížení úrokových sazeb a v případě deflační hrozby i možnost provádění nestandardních operací v podobě nákupu dluhopisů s dlouhou dobou do splatnosti. Zhodnocení domácích i vnějších faktorů ponechává dvířka k dalšímu snížení úrokových sazeb v ČR nadále otevřená. Ostatně jeden z členů bankovní rady navrhoval pokles základní repo sazby na 2,0% již v červnu. Třeba se mu podaří přesvědčit kolegy na podzim. Důležitý ovšem bude vývoj směnného kurzu. Červencové oslabení nominálního efektivního kurzu totiž uvolnilo měnové podmínky i při stávajících úrokových sazbách.
David Marek