Dva a půl měsíce po volbách sice nemáme vládu, i když blýská se na lepší časy a máme alespoň předsedu sněmovny, první návrh státního rozpočtu na příští rok je už ale na světě. Schodek by měl činit 88 miliard korun. Měla by být odložena platnost zákona o službě státních zaměstnanců (opět), změněn zákon o nemocenském pojištění a zvýšena spotřební daň u tabákových výrobků. Příjmy mají činit 886,7 miliardy a výdaje 974,7 miliardy korun.
Na první pokus to není špatné. Nemocenská by měla státní pokladně odlehčit dvaceti miliardami, vyšší daň na cigarety naopak deset miliard přidat. Stále nám chybí bratru 50 miliard. Odložení účinnosti služebního zákona sice tuto díru nezalepí, ale v návrhu je zaklínadlo o snížení některých „dalších výdajů státního rozpočtu a zrušení finančních dopadů vyplývající z některých usnesení vlády“. Kterých? To asi oči veřejnosti vidět nemají. Nebo tu není nic k vidění.
Rozpočet je postaven na předpokladu růstu HDP o 5,0 procent, průměrné inflaci 2,8 procenta a míře nezaměstnanosti 7,4 procenta. Pro srovnání naše odhady počítají s růstem HDP o 4,5 procenta, průměrnou inflací 3,7 procenta a v odhadu míry nezaměstnanosti panuje shoda. Za uvedených předpokladů by měly příjmy ve srovnání s letošním rozpočtem klesnout o 0,3 procenta. Při zhruba osmiprocentním zvýšení HDP v běžných cenách (dle našeho odhadu) a zvýšení inkasa spotřební daně u tabáku o deset miliard je to trochu pesimistický pohled. Na straně druhé jsou rouškou tajemna zahaleny výdajové škrty, jak již bylo uvedeno.
Přes všechny čáry máry bude rozpočtový schodek o 14 miliard vyšší než letos. Přesto si ministerstvo financí dovolí v návrhu rozpočtu počítat s vyšší než minimální valorizací důchodů. Nejenže tak zatěžuje rozpočet, ale navíc ztěžuje situaci další vládě při reformování penzijního systému. Schodek celkových veřejných rozpočtů (v ESA 95) by měl činit 3,8 procenta HDP místo 3,3 procenta, k nimž se zavázala ČR Evropské komisi v Konvergenčním programu. Nejobjektivnějším, i když poněkud krkolomným, měřítkem hospodaření vlády je cyklicky očištěné primární (bez úroků) saldo veřejných rozpočtů bez mimořádných příjmů (privatizace) a výdajů (ztráty ČKA a spol.). Tento ukazatel by se měl podle našich výpočtů zvýšit na 3,0 procenta HDP z letos předpokládaných 2,8 procenta HDP a dosáhnout tak historicky nejhoršího skóre. A to některé problémy byly jen odsunuty do budoucnosti.
Rozpočet připravený na příští rok je chaotický pokus odvrátit propuknutí dlouho neléčené nemoci. Na českou ekonomiku v posledních letech svítí slunce a pacient-veřejné finance se zdá být trochu méně nemocný. Ale bohužel je tomu naopak. Zahájit léčbu skutečných nádorů českých veřejných financí (sociální mandatorní výdaje, financování zdravotnictví a příprava na dopady stárnutí populace) se zatím nikdo neodvážil. Od vlády, která už jen přesluhuje a patrně bude mít s plněním rozpočtu v příštím roce pramálo společného, nicméně razantní reformy čekat nemůžeme. Ostatně měla na to čtyři roky, které jí protekly mezi prsty jako písek.
Čtěte také:
Janota: Návrh rozpočtu ohrožuje vstup do ERM-2
MF navrhuje rozpočet na příští rok se schodkem 88 miliard Kč