České úrokové sazby možná již dosáhly svého vrcholu nebo k němu mají velice blízko, uvedl člen bankovní rady ČNB Mojmír Hampl.
V rozhovoru pro Financial News Hampl uvedl, že prosincové zvýšení inflace na šestileté maximum 5,4 % je jednorázovým výkyvem způsobeným především zvyšujícími se cenami potravin a novou daňovou reformou a že neočekává promítnutí inflace do očekávání občanů.
V souladu s komentáři, které učinil minulý rok, přirovnal Hampl současný cyklus utahování měnové politiky k cestě do základního tábora pod vrcholem hory.
“Nechci říkat, že jsme již v základním táboře. Nicméně je možné, že tam již jsme. A je rovněž možné, že jsme od něj jen kousíček,” použil přirovnání a vyhnul se přímým odpovědím o úrokových sazbách.
“Je těžké odhadnout, zda je počasí dostatečně dobré na uskutečnění výstupu. Pokud je špatné, můžete si říct, že jste dosáhli maximální výšky, které jste dosáhnout mohli, a rozhodnete se pro jinou cestu. Buď dojdete na vrchol a pak začnete sestupovat, anebo se rozhodnete pro sestup hned.”
Inflace v české ekonomice stoupala stejně jako v dalších středoevropských státech hlavně kvůli rostoucím cenám potravin, ale také kvůli vládní daňové reformě, která zvýšila nepřímé daně jako např. DPH výměnou za sníženou daň z příjmu fyzických a právnických osob.
ČNB zvýšila v uplynulém roce hlavní úrokovou sazbu čtyřikrát až na současnou úroveň 3,5 %. Poslední odhady hovořily až o 6% inflaci a většina analytiků očekává v únoru další zvyšování sazeb.
Hampl vyjádřil své přesvědčení, že pokud nenastanou nějaké významné změny v globální ekonomice na straně poptávky, pak současné zvýšení inflace nejpozději do 12 měsíců odezní. “Jsem přesvědčen, že zvýšení je pouze dočasné. Je to fluktuace, která by nejpozději do 12 měsíců měla odeznít.” Česká ekonomika je v dlouhém období nízkoinflační se stabilizovanými inflačními očekáváními, řekl Hampl.
Hlavním rizikem pramenícím z globální ekonomiky je podle Hampla podstatně nižší než očekávaný ekonomický růst a akumulijící se proinflační tlaky způsobené vysokou poptávkou po komoditách v rozvíjejících se ekonomikách.
Hampl také uvedl, že by nebyl překvapen, kdyby koruna letos posilovala pomaleji poté, co její loňské 7% posílení k euru pomohlo zmírnit cyklus utahování měnové politiky. “Nepřekvapila by mě korekce současného vývoje (koruny),” řekl. Je však podle něj možné, že reálné zhodnocování koruny zrychlí nad obvyklých 3-3,5 % ročně a dočasně se urychlí konvergence ekonomiky.
(Zdroj: Financial)