Vytrvalý růst kurzu eura posunul jednotnou evropskou měnu na horní hranici pásma, kde už neodpovídá makroekonomickým faktorům. Ve své zprávě to včera napsal Mezinárodní měnový fond. Zároveň ale upozornil, že kurz dolaru není ani po výrazném oslabení tam, kde by měl být z hlediska stavu americké ekonomiky.
"Náš názor na dolar se nezměnil. Pokles dolaru z hlediska multilaterálního, reálného a efektivního směnného kurzu měnu posunul mnohem blíž k základním parametrům. V rámci tohoto pásma je ale pořád ještě spíše na jeho horní straně," řekl mluvčí MMF Masúd Ahmed. Jinak řečeno, dolar ještě musí oslabit.
Pokud jde o euro, měnový fond ještě na začátku letošního roku tvrdil, že jeho směnný kurz ve střednědobém výhledu odpovídá možnostem ekonomiky. Euro včera zdolalo vůči dolaru další rekord a vystoupilo až na 1,5378 USD. Pomohl mu především prezident Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet, který naznačil, že ECB zatím nepočítá s poklesem úroků.
"Náš názor je v tuto chvíli takový, že euro je po zpevnění na silnějším konci ve vztahu ke střednědobým parametrům, i s ohledem na širokou základnu obchodních partnerů," řekl Ahmed. Poukázal i na Čínu, když řekl, že země s nepružným směnným kurzem a vysokými přebytky běžného účtu nepřispívají ke zklidnění stavu globální ekonomiky.
Ahmed řekl, že i když kurz čínského jüanu vůči dolaru reálně zpevňuje, je i nadále značně podhodnocený. Pokud by kurz mohl zpevnit, Čína by tím mohla účinně bojovat s inflací. Míra inflace v Číně byla v lednu na 7,1 procenta, což bylo nejvíce za 11 let. V zemi se tak začaly šířit obavy, že zdražování je do budoucna nevyhnutelné.
Riziko rychlejšího růstu cen se podle Ahmeda zvyšuje i v eurozóně, i když časem by mělo odeznít. Rozhodnutí nechat základní úrokovou sazbu na čtyřech procentech je tedy přiměřené. Míra inflace v zemích eurozóny se v lednu i v únoru držela na 3,2 procenta, což byl rekord.