Spojené státy zaznamenaly v posledním čtvrtletí loňského roku pokles HDP o 0,2 procenta kvůli krizi na trhu bydlení, uvedlo na konci července ministerstvo obchodu. Tento pokles byl prvním od poslední oficiální recese z roku 2001, když tehdy ve třetím čtvrtletí HDP klesl o 1,4 procenta. Po poklesu v závěru loňského roku však letos následoval v USA mírný růst (v 1Q +0,9 % meziročně, ve 2Q díky vládním stimulačním opatřením +1,9 % meziročně), takže ekonomika se, alespoň podle posledních údajů, zatím vyhnula recesi, definované jako pokles ve dvou čtvrtletích za sebou. Finanční trhy však rozhodně optimismu nepropadají a naopak s úzkostí sledují každou další známku sekundární dopadů krize na americkou ekonomiku.
Ekonomika Spojených států však již není jedinou, která vykazuje varovné signály možné recese. Vysoké ceny ropy a potravin podemílají kupní sílu domácností a tlačí na nákladovou složku hospodaření firem, zatímco se s propady cen potýkají trhy nemovitostí v některých zemích (např. ve Velké Británii, Irsku a Španělsku). Jaká je situace v případě ekonomik zemí eurozóny?
Výsledky podnikatelské a spotřebitelské důvěry, které na konci července zveřejnila Evropská komise, mnoho optimismu nenaznačují. Takzvaný souhrnný index ekonomické důvěry se v červenci meziměsíčně propadl vůbec nejvíce od října 2001 a dosáhl nejnižší úrovně od března roku 2003. Spotřebitelská důvěra v Německu v červenci klesla nejníže za posledních pět let, podobně je tomu ve Francii, v Itálii se tento ukazatel dostal nejníže od roku 1991 a ve Španělsku je dokonce na historickém minimu. Hrozba recese, o níž ekonomové již nějaký čas mluví, je tak opět reálnější.
Ekonomiku eurozóny kromě zmíněné krize na národních trzích nemovitostí tíží vysoká úroveň inflace, dramatické výkyvy na finančních trzích, slábnoucí růst poptávky v USA i Asii. Na eurozónu dále doléhá silné euro v kombinaci s drahými komoditami. V prvním čtvrtletí letošního roku tak země eurozóny vykázaly pokles růstu HDP na 2,1 procenta z 2,2 procenta dosaženého v posledním loňském kvartále. Ve druhém čtvrtletí meziroční růst HDP eurozóny zpomalil ještě výrazněji - na 1,5 %. Čtvrtletně navíc již ekonomika podle předběžných údajů Eurostatu zaznamenala pokles o 0,2 %, což je první pokles od začátku měření těchto dat za eurozónu. Německá ekonomika přitom utrpěla čtvrtletní pokles o 0,5 %, francouzská o 0,3 %.
Meziroční sezónně očištěný růst HDP eurozóny a USA:
Představíme-li si známou křivku hospodářského cyklu vzdáleně připomínající sinusoidu, potom by se u „dna“ křivky nacházelo sedm z patnácti zemí eurozóny, v nichž by výkon ekonomiky měl zaostat za jejich (neinflačním) potenciálním produktem, uvádí měsíční zpráva výzkumu Patrie Finance. Jde o Belgii, Francii, Německo, Irsko, Itálii, Portugalsko a Španělsko. Výčet zemí však podle této analýzy nemusí být definitivní, neboť zbytek eurozóny na tom není o mnoho lépe.
Převáží podle Vašeho názoru negativní faktory nad růstovým potenciálem zemí eurozóny? Věříte, že eurozóna do roka sklouzne do recese? Hlasujte v anketě ZDE !!!