Brusel (zpravodaj ČTK) - Automobilky v Evropské unii čím dál více řeší problémy se skladováním neprodaných vozů. Výrobní kapacity jsou totiž podle nejnovější zprávy Evropské komise, kterou má ČTK k dispozici, zhruba o pětinu vyšší, než je poptávka. Jde ale i o celosvětový problém, zatímco výrobní linky letos mohou vyprodukovat 94 milionů vozů, poptávka podle odhadu EK bude jen po 55 milionech vozů.
Problém s přebytkem automobilů, o které momentálně není na trhu zájem, zaznamenala například japonská , jež vyrábí vozy i v českém Kolíně. Podle internetového serveru EUobserver si firma musela pronajmout velkou nákladní loď ve švédském přístavu Malmö, aby měla automobily kde skladovat. "Naše logistické centrum v Malmö dosáhlo své maximální kapacity s tím, jak klesají prodeje v regionu," uvedla mluvčí Toyoty Anne Gaublommová. Na lodi chce společnost uskladnit zhruba 2500 vozů, přičemž v pozemním skladu může uskladnit nejvýš 12.000 vozů.
Evropská komise nicméně nepředpokládá, že by se situace v letošním roce nějak dramaticky zlepšila. V posledním čtvrtletí roku 2008 registrace nových vozidel klesly zhruba o pětinu. Prodej nových automobilů se přitom za celý loňský rok propadl o zhruba 1,2 milionu. V lednu letošního roku propad automobilového trhu představoval zhruba 27 procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.
Ještě hůře než výrobci osobních vozů jsou na tom výrobci nákladních vozidel. Zatímco v lednu 2008 evidovali 38.000 objednávek, v listopadu loňského roku to bylo již jen 600 objednávek. "Situace se liší v každém členském států, ale propad postihl každý trh v EU a všichni hlavní výrobci na evropském trhu jsou těžce zasaženi," uvedla EK.
Problémy má i česká Škoda Auto. Mladoboleslavská automobilka musela kvůli klesající poptávce částečně omezit výrobu a kvůli krizi výrazně snížila počty takzvaných agenturních zaměstnanců.
Situaci automobilek významně komplikuje neochota bank poskytovat úvěry. Zhruba 60 až 80 procent nových automobilů v Evropské unii si přitom zákazníci pořizují právě na úvěr. Do problémů se dostávají i finanční společnosti jednotlivých výrobců, které zajišťují financování úvěrů. Podle komise pět největších z nich bude muset navýšit svůj dluh o zhruba 10 miliard eur, tedy zhruba 280 miliard korun.
"Dodavatelé vyjadřují obavy, protože do dodavatelského řetězce neproudí finanční prostředky. Situace je složitá především pro malé dodavatele, kteří mají méně kapitálu," doplnila komise s tím, že například oceláři se potýkají s třetinovým propadem poptávky v 1. čtvrtletí letošního roku, v druhém čtvrtletí by přitom propad měl představovat zhruba 16 procent.