Hrubý domácí produkt se ve 2. čtvrtletí nečekaně zvýšil o 0,3 procenta. Na detaily si bohužel musíme počkat, součástí rychlého odhadu ČSÚ jsou pouze dvě cifry. Tou druhou je meziroční pokles HDP o 4,9 procenta.
Zároveň vydal ČSÚ informaci, že byla revidována data za loňský rok i 1. čtvrtletí letošního roku. V podstatě se tak nedá vyjádřit jednoznačné hodnocení dnešních dat. Není je totiž s čím srovnat. O tom, jaká byla historie, se dozvíme až v budoucnosti. Spokojit se musíme pouze s faktem, že ve 2. čtvrtletí nebyla česká ekonomika v recesi, HDP se zvýšil (alespoň do příští revize).
Česká ekonomika si ve 2. čtvrtletí vedla stejně jako Německo, Francie, Řecko či Portugalsko, kde se HDP také zvýšil o 0,3 procenta. Zdá se, že klesající dovoz a vládní výdaje kompenzovaly nižší investiční aktivitu a nižší vývoz. Největší neznámou je jako obvykle změna zásob, která dokáže pohnout změnou HDP o celé procentní body. Zde výsledku za 2. čtvrtletí patrně pomohlo výrazné vyprázdnění skladů v prvních třech měsících roku.
Srovnání se sousedními zeměmi v regionu ukazuje, že česká ekonomika přežila období finanční krize lépe než většina sousedů. V 1. polovině letošního roku se HDP v ČR meziročně snížil o 4,1 procenta, zatímco na Slovensku došlo k poklesu o 5,5 procent a v Maďarsku o 6,5 procenta.
Příznivých zpráv z české ekonomiky i ze světa postupně přibývá. Zdá, že po volném pádu světové ekonomiky v 1. čtvrtletí, skutečně přichází obrat k lepšímu. Na cestě číhá ještě řada překážek, riziko rozpadu finančního systému a dezintegrace globální ekonomiky již patrně nehrozí. Česká ekonomika přežila finanční krizi relativně dobře. Její výhodou byly stabilní finanční systém, nízká inflace a přiměřeně nízké schodky veřejných financí a běžného účtu platební bilance. Největšími šrámy, které nám zůstaly po finanční krizi, je 175 tisíc nezaměstnaných, kteří přibyli za poslední rok, a rozpočtový schodek směřující ke 200 miliard korun.