Washington (zpravodaj ČTK) - Demokratům se v americkém Senátu ani na podruhé nepodařilo zahájit debatu o reformě finančního odvětví, již prosazuje prezident Barack Obama. Hlasování dopadlo neúspěšně jako při prvním pokusu v pondělí. Proti byli všichni republikáni a dva demokraté. Změna by mimo jiné měla přinést přísnější pravidla pro banky a některé finanční nástroje i předejít dalším záchranám problémových bank z peněz daňových poplatníků.
Republikáni reformu odmítají především proto, že podle nich příliš posiluje pravomoci federální vlády. Chtějí o ní s demokraty dále vyjednávat. Podle demokratických senátorů to ale není důvod proto, aby se v Senátu nemohlo o zákonu začít diskutovat a projednávat případné doplňovací návrhy. Obama pak již v pondělí uvedl, že jej zablokování debaty zklamalo.
Prezident minulý týden v New Yorku vyzval Wall Street, který proti reformě mohutně lobboval, aby se změně nebránil. V pondělí pak nabádal senátory k projednání reformy. Demokraté pro ni ve stočlenném Senátu potřebují 60 hlasů, sami jich mají 59. Změna, jejímž hlavním cílem je zamezit opakování tak rozsáhlé finanční krize, jako byla ta předloňská, by mimo jiné umožnila vládě rozdělit velké problémové banky.
Reforma obsahuje i návrh vytvořit speciální fond na záchranu problémových finančních institucí. Přispívaly by do něj samy banky a mělo by v něm být 50 miliard dolarů. Tento návrh je jedním z těch, které vadí republikánům, podle nichž je také více než čtrnáctisetstránková norma zbytečně rozsáhlá. Republikáni se chystají vytvořit vlastní návrh zákona pro případ, že by jejich jednání s demokraty selhala.
Reforma, kterou zatím odmítají projednat, by rovněž zvýšila ochranu běžných spotřebitelů, ale i akcionářů, již by například získali vliv na odměny manažerů firem či složení jejich vedení. Spotřebitelé by zase napříště například o hypotékách měli dostávat od bank jasnější informace, aby třeba nedopláceli na podmínky psané ve smlouvách drobným písmem.
Navržená reforma, kterou připravil demokratický senátor Christopher Dodd, by také zavedla regulace derivátů, jimiž se firmy zjednodušeně řečeno pojišťují proti rizikům. Nepřehledný trh s těmito finančními nástroji podle převažujícího názoru mohl za to, že problémy na americkém realitním trhu přerostly do krize obřích rozměrů.
Nesouhlas s podobou regulace derivátů v zákoně je důvodem, proč dnes i v pondělí hlasoval proti projednání reformy demokratický senátor Ben Nelson z Nebrasky. Vadí mu totiž, že v návrhu zákona není změna, kterou do něj původně prosadil na naléhání známého finančníka Warrena Buffetta.
Jde o to, zda firmy držící deriváty budou muset nově vyčlenit značné částky na krytí případných ztrát i v případě již uzavřených smluv. Nelson původně toto ustanovení změnil tak, aby se vztahovalo jenom na nové kontrakty. Buffettova firma i další společnosti by tím hodně ušetřily.
Nelsonovi demokratičtí kolegové to odmítli, tím však přišli i o jeho hlas. Druhým demokratem, jenž dnes stejně jako v pondělí hlasoval proti reformě, je šéf demokratické většiny v Senátu Harry Reid. Návrh nepodpořil z taktických důvodů. Opět se totiž zřejmě chystá zpochybnit svůj hlas a vyvolat nové hlasování.
Podle průzkumu veřejného mínění pro televizní stanici ABC News a list The Washington Post zveřejněného dnes podporují přísnější regulaci Wall Streetu zhruba dvě třetiny Američanů. Mnoho obyvatel Spojených států pobuřuje, že velké banky zachránila vláda. Finanční instituce tak v jejich očích na své riskantní chování vlastně nedoplatily na rozdíl od běžných lidí, na něž krize těžce dopadla. Spojené státy podle čerstvého odhadu ministerstva financí na záchranu bank vydaly 87 miliard dolarů.