Až po krk zadlužené Řecko, jehož finanční krize tento rok zahýbala celým globálním finančním systémem, utrácí více než miliardu eur za dvě ponorky z Německa. Vedle toho hodlá také koupit šest fregat a patnáct záchranných vrtulníků z Francie. V minulých letech Řecko koupilo dva tucty stíhaček F 16 z USA, jejichž cena převýšila 1,5 miliard eur.
Většina vybavení pochází z Německa, ze země, která musela nést největší část tíhy pomoci Řecku a která Atény nejhlasitěji odsuzovala za to, že si žijí nad poměry. Tyto armádní obchody však ukazují, jak Německo a další věřitelské země určitým způsobem z řecké rozmařilosti těžily a jak se jim to nyní vrací zpět.
Řecko s jedenácti milióny obyvatel je v Evropě největším dovozcem konvenčních zbraní. Celosvětově figuruje na pátém místě za Čínou, Indií, USA a Jižní Koreou. Výdaje na zbrojení v poměru k HDP jsou zde nejvyšší v Evropě. A tyto výdaje byly jedním z faktorů, které přispěly k řeckému vysokému zadlužení.
Řecko se stalo prvním bitevním polem studené války. V civilní válce na konci 40. let USA podpořily antikomunisty v boji proti komunistickým povstalcům. Tento konflikt vedl Harryho Trumana ke slibu neomezené vojenské pomoci národům čelícím komunistické hrozbě, známému jako Trumanova doktrína. Zatímco západní Evropa použila pomoci USA na obnovu své ekonomiky z druhé světové války, v Řecku byl kladen důraz na vybudování armády.
V polovině 50. let USA svou pomoc stáhly a tíha financování armádních výdajů přešla na Atény. K tomu se přidaly zhoršující se vztahy s Tureckem. Když v roce 1996 turecká loď najela u neobydleného řeckého ostrůvku na mělčinu, vedlo to téměř k válce. V tomto prostředí začalo Řecko v roce 1998 nakupovat ponorky. Nárůst armádních výdajů byl také doprovázen tím, že hlavní politické strany manipulovaly s armádními účty s cílem poškodit stranu, která zrovna nebyla u moci a splnit kritéria pro vstup do měnové unie.
Uvedené je výtahem z článku „The Submarine Deals That Helped Sink Greece“.
(Zdroj: WSJ)