Účast ve výběrovém řízení na dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně je pro ruský jaderný průmysl testem, jak dokáže uspět ve vyspělých zemích. Napsal to dnes americký list The (NYT). Dodal, že Rusko se úspěšně daří stavět reaktory v jaderných zemích. Nyní ale hodlá usilovat o zakázky v Evropě a Česko má být první zkouškou.
Výběrového řízení se účastní tři společnosti: francouzská , americké konsorcium společností Westinghouse a česko-ruské konsorcium Škoda JS a Atomstrojexport. Vítěz výběrového řízení na dostavbu temelínské elektrárny by měl být znám na jaře 2012. Zakázka má hodnotu několik set miliard korun.
NYT s odvoláním na oborové analytiky píše, že pro ruskou státní agenturu Rosatom je účast v českém tendru důležitým milníkem. Ověří si tu, zda strategie, díky níž se ruské firmy staly největším budovatelem reaktorů v rozvojovém světě, může být úspěšná i ve světě vyspělém.
Rusové hodlají získávat zakázky kombinací stavebních kontraktů a se smlouvami na dodávky paliva či přenos technologií do země zákazníka. Očekává se, že právě tuto strategii použijí v Česku, uvedl list The .
"Rusko je vážný hráč," podotkla analytička moskevské investiční banky Renaissance Capital Marina Aleksejenková. "Od nynějška se Rusko bude účastnit každého výběrového řízení na celém světě, Rusko se vydá kamkoliv," dodala.
Jaderná elektrárna Temelín využívala palivo americké firmy Westinghouse, novým dodavatelem je na deset let ruský TVEL, který vyhrál výběrové řízení v roce 2006. Druhý blok přejde na ruské palivo příští rok na jaře. TVEL je jedním z předních výrobců a dodavatelů jaderného paliva na světě. Dodává ho do 76 jaderných reaktorů v 16 zemích Evropy a Asie.
Rusové již nyní jsou hlavním dodavatelem nízko obohaceného uranu do Evropské unie díky společnému podniku s Arevou a chystají palivo západním elektrárnám dodávat samostatně. Rosatom nyní například dodává 100 procent jaderného paliva využívaného ve Švýcarsku a 30 procent paliva používaného ve Francii, uvedl americký deník. V roce 2009 již také Rosatom v Evropě uzavřel alianci s německým Siemensem, aby na poli staveb jaderných elektráren upevnil svou pozici vůči dominantní Arevě.
Do Spojených států pak Rusko dodává 45 procent jaderného paliva, které pochází z likvidovaných bomb. Děje se tak na základě dohod uzavřených po skončení studené války, jež měly zabránit šíření jaderného materiálu. Z bývalých ruských jaderných bomb nyní v USA pochází asi desetina energie.
Do roku 2025 by Rusové chtěli svůj podíl na světovém trhu jaderného paliva zvýšit na 25 procent ze současných 17. Hodlají tak pochopitelně získat peníze, ale také využít své silné pozice na trhu jaderného paliva k získání dalších zakázek. Jde například o dohody na výhodné dodávky nízko obohaceného uranu podmíněné výstavbou reaktorů.
Rusové přitom těží ze své kladného přístupu k jaderné energii, který podle NYT na rozdíl od mnoha západních zemí včetně USA neochladl ani po černobylské havárii. Jsou také ochotní řešit za své zákazníky problémy s jaderným odpadem, zvláště když využívají ruské reaktory. Ze 60 reaktorů, jež se nyní ve světě budují, jich Rusové staví 15. Deset doma a pět v zahraničí.
Největší americký stavitel jaderných elektráren Westinghouse naopak podle newyorského deníku nedokončil jaderný reaktor v roli hlavního dodavatele již několik desítek let. Přesto postavil více jaderných elektráren než kterákoliv jiná firma, hlavně však v 60. a 70. letech.
Podle nezávislých expertů jsou nyní ruské návrhy jaderných elektráren srovnatelné se západními. Rusové přesto na zahraničních trzích, kde chtějí působit, kvůli Černobylu nepodceňují investice do přesvědčování veřejnosti o tom, že jejich výrobky jsou bezpečné.
Minulý měsíc Rosatom podepsal smlouvu na stavbu dvou moderních reaktorů na plutonium v Číně. Jeho šéf a bývalý ruský premiér Sergej Kirijenko při této příležitosti řekl, že firma do roku 2030 očekává ztrojnásobení tržeb na 50 miliard dolarů ročně.