Zdá se to být ohraná písnička, ale není. Markit udává, že růst eurozóny zpomaluje na nejnižší úroveň v roce a rozdíly v růstu mezi jednotlivými oblastmi se nezmenšují: Francie a Německo rostou, zatímco dochází ke zhoršení podmínek na periferii unie. A poslední data ukazují, že ke zpomalení dojde i ve Francii, i když bude těžké oddělit důsledek vlny stávek od dlouhodobého vývoje.
Doposud nejde o nic nového. Je ale stále jasnější, která strana má v debatě o ekonomické politice pravdu. Úspory doporučované Evropskou centrální bankou jsou ve většině zemí přijímány, zatímco se ignoruje varování MMF, že jejich důsledky budou zahrnovat výrazně zpomalený růst a vyšší deficity. Španělsko, Portugalsko, Řecko, Irsko a nyní i Velká Británie vstoupily do klubu zemí sledujících úspory. Španělská ekonomika je s výjimkou Británie největší a má problémy s dosažením minimálního růstu. Jeho nezaměstnanost dosáhla 20 % a náklady půjčování se dostaly na nejvyšší úroveň od zavedení eura. Deficity v Portugalsku v důsledku propadu daňových příjmů a růstu výdajů na nezaměstnané vzrostly.
Řecku pomáhá zlepšený sentiment investorů směrem k této zemi, ekonomika ale klesá tempem, které možná dvojnásobně překračuje 4% odhad MMF. Spotřebitelská poptávka tam kolabuje, dostupnost úvěrů je špatná, podnikatelská důvěra nízká a trh s bydlením spolu se stavebnictvím jsou pod tlakem. Co je ještě horší, vláda dosáhla cíle snižování deficitů jen za pomoci překročení škrtů ve výdajích. Je těžké si představit, jak lze deficity dále snižovat. Tím se dostáváme k Irsku. To ani přes veškeré možné omezení výdajů a zvyšování daní není schopno zachránit všechny věřitele Anglo Irish Bank. Držitelům 2,8 miliard dolarů podřízeného dluhu je nabízeno pět až dvacet centů za dolar. Pokud dojde k dohodě, jak daleko je k podobné dohodě u seniorního dluhu?
Příběh úspor v Británii se teprve začíná psát. Dluhopisové trhy na oznámení snížení výdajů o 127 miliard dolarů reagovaly stlačením výnosů státních dluhopisů na 1,43 %, což je pod výnosem skálopevných dluhopisů německých. Zda to byl potlesk úsporám, či odraz očekávání jejich důsledků ve formě pomalejšího růstu, ještě nelze určit. Může to odrážet i očekávání, že fiskální utahování povede BoE k nákupům vládních dluhopisů s cílem udržet sazby nízko.
Jasné ale je, že ECB svůj boj za okamžité úspory vyhrála, a že země, které se tímto směrem vydaly, moc štěstí při oživení svých ekonomik a snížení deficitů nemají. Jde ale o běh na dlouhou trať a jsou tu známky, že trhy okamžité výsledky nepožadují. Výnosy dluhopisů zemí na periferii zůstávají na vysokých úrovních, ale jejich růst se zastavil. Většina těchto zemí letos své refinancování dokončila, žádná vláda nepadla, nebyla odmítnuta splátka žádného dluhu. Klíčovým slovem je „zatím“.
Uvedené je výtahem z článku „The Austerity Medicine Is Being Taken, and Now We Wait to See Its Side Effects“.
(Zdroj: WSJ)