Irský bankovní sektor má jednu z největších expozic vůči ostatním slabším zemím eurozóny, vyplývá z čerstvé analýzy Banky pro mezinárodní platby (BIS). Podle zprávy mají irské banky celkovou úvěrovou expozici vůči Itálii ve výši 40,9 mld. USD a jsou tak pátým největším věřitelem jižního státu na světě. Stejný statut mají irské banky i v Portugalsku a Řecku, vůči Španělsku jsou pak mezi hlavními světovými věřiteli na sedmém místě. To vše navzdory faktu, že je Irsko až patnáctou největší ekonomikou v EU a ani objem zahraničních operací tamních bank není zdaleka z největších.
Expozice irského bankovního sektoru zahrnuje pohledávky vůči zahraničním bankám, firmám i vládám. Její výše, jak tak uvádí BIS, vzněcuje obavy, že finanční provázanost tzv. periferních evropských národů, potažmo riziko nákazy dluhovou krizí, je mnohem hlubší, než trhy předpokládají. V případě Irska je jednou z příčin této závislosti přívětivý daňový systém pro korporace, který přiměl některé zahraniční banky učinit z Dublinu své finanční centrum.
Irské banky jsou přitom příčinou paniky kolem rozpočtu země, která o víkendu vyústila ve schválení finanční pomoci Irsku z fondů EU a MMF v celkové výši 85 miliard eur. Z toho 35 miliard putuje přímo tamním bankám, za něž dříve irský stát převzal záruky a výrazně tak přitížil vládnímu rozpočtu. Nadějné pohledy jsou nyní upřeny na Evropskou centrální banku, která oznámila, že navýší program na odkup vládních dluhopisů a pozastaví tak exit strategii z mimořádných likviditních opatření. Prezident ECB oznámil, že tříměsíční refinanční tendry proběhnou ještě v lednu, únoru a březnu, beze změny pokračuje jednoměsíční refinancování (více v článku ZDE). „Nemyslíme, že (navýšení odkupů) bude znamenat konec obavám ohledně periferních ekonomik. Především portugalské a španělské dluhopisy zůstanou pod pozorným dohledem trhu,“ uvedli před ohlášení rozhodnutí ECB analytici .
Právě Španělsko je podle spekulací po Portugalsku dalším kandidátem na finanční pomoc, ekonomové ale upozorňují, že na rozdíl od Irska nebo Portugalska by byla záchrana země na Pyrenejském poloostrově příliš velkým soustem. Obavy z šíření dluhové nákazy se snaží vymítit španělský předseda vlády J.L.R. Zapatero, který ve středu uvedl, že očekává v příštím roce růst ekonomiky své země a popřel spekulace ohledně možných problémů tamních bank. Podle odhadu Santander budou muset španělské banky v příštím roce refinancovat celkem 85 mld. EUR splatného dluhu, což by mohlo sektoru podlomit kolena. Na to hlasitě reagoval Zapatero, když prohlásil, že tamní banky nebudou mít problém se splněním regulatorních požadavků v rámci Basel III. „Náš bankovní systém je naprosto zdravý a dobře kapitalizovaný. Navíc bude jedním z nejatraktivnějších finančních systémů pro investice,“ uvedl španělský premiér.
(Zdroj: FT, CNBC)