Evropská centrální banka nemůže nahradit kroky vlád jednotlivých zemí, které se chovají nezodpovědně, upozornil guvernér ECB Jean-Claude Trichet, který tím tvůrce politik vyzval k „ambicióznější“ snaze ve směru fiskálních reforem. „Zodpovědná měnová politika nemůže zastoupit nezodpovědné vlády. Evropa si nemůže dovolit dělat věci napůl a napůl oddechovat, musíme být více ctižádostiví,“ dodal Trichet. Návrhy, které přicházejí do Bruselu, nejsou podle něj optikou ECB v tomto ohledu dostatečné.
Navzdory krokům jednotlivých vlád směrem k implementaci úsporných opatření do rozpočtů a zvrácení trendu narůstajících dluhů, některým zemím eurozóny je stále vytýkána přílišná závislost na pomoci silnějších členů a investoři se obávají, že problém morálního hazardu díky rozsáhlým sanacím pokračuje. Po Řecku a Irsku se hovoří o tom, že dalším příjemcem finanční injekce bude nezbytně Portugalsko.
Ministři financí eurozóny se v říjnu shodli na přísnějších sankcích za porušení fiskálních pravidel, tresty nicméně nebudou nabíhat automaticky, jak požadovala ECB a některé země. O vzniku povinnosti země zaplatit při porušení některého pravidla penále se bude rozhodovat pro každý případ jednotlivě, což Trichet považuje za nedostatečně efektivní řešení. „V případě porušení pravidel by uvalení sankcí mělo být pevně dané. Pokud omezíme rozsah diskrece, posílíme vliv Paktu stability a růstu,“ uvedl šéf ECB.
Trichet dodal, že program na odkup vládních dluhopisů beze změny pokračuje. V týdnu do 24. prosince skoupila ECB na trzích dluhopisy za 1,121 mld. EUR, oproti 603 mil. EUR v týdnu předchozím, od začátku tohoto podpůrného programu (loni v květnu) tak na nákup dluhopisů vyčlenila celkem již 73,5 miliard eur. ECB neposkytuje konkrétní detaily ohledně dluhopisů, které nakupuje, na trzích však převládá názor, že se zaměřuje výhradně na nejohroženější členy eurozóny, jako je Irsko, Řecko a Portugalsko.
Podle některým analytiků je budoucnost eurozóny ve světle současných podmínek jejího fungování stále nejistá a stále existuje riziko zániku eura jako společné měny. Podle hlavního ekonoma , Thomase Mayera, již nelze považovat přežití eurozóny za jistou věc. Tvůrci politik v EU by podle něj měli postupovat rychleji, pokud se chtějí vyhnout vzniku další krize. Evropští zástupci v prosinci slíbili, že učiní jakákoli opatření nezbytná k záchraně eura. Finančním trhům nyní „nezbývá nic jiného, než hádat, jaký bude další postup“, dodal Mayer.
Podporu euru dnes vyslovila čínská centrální banka, když uvedla, že Evropa a euro zůstane jednou z nejdůležitějších investičních oblastí pro tvorbu mezinárodních rezerv země. Čína disponuje 2,65 bilionu dolarů v zahraničních měnách a má tak největší devizové rezervy na světě. „Euro a evropské finanční trhy jsou důležitou součástí globálního finančního systému a byly, jsou a budou jednou z klíčových oblastí pro čínské investice do zahraničních rezerv, uvedl vice-guvernér tamní centrální banky Yi Gang. Čínské výroky podpory evropskému regionu zahájil v pondělí vicepremiér Li Keqiang, který uvedl, že čínské finanční subjekty se budou účastnit aukcí španělských vládních dluhopisů a stanou se dlouhodobými investory španělského vládního dluhu. V krátkém období mohou být tyto výroky pro euro podporou, nicméně problémy eurozóny jsou strukturálně hluboké a nejsou něčím, co by mohla Čína vyřešit, míní však ekonom Capital Economics Mark Williams.
(Zdroj: Bloomberg)