Aktualizováno Obce v okolí jaderné elektrárny Dukovany požadují část podílu z daní, které elektrárna odvádí státu. Nechtějí už být v roli každoročních čekatelů na dotace od elektrárenské společnosti (809 CZK, -0,44%). Pomoci by jim k tomu měla novela zákona o rozpočtovém určení daní, kterou by se po schválení v Senátu měla podle senátora z Vysočiny Vítězslava Jonáše (ODS) ještě na jaře zabývat sněmovna. Do téměř 130 obcí v havarijním pásmu elektrárny sdružených do svazku Energoregion 2020 by díky novele mělo přijít ročně téměř 100 milionů korun. Jonáš to včera řekl na valné hromadě sdružení.
Podle Jonáše by návrh novely mohl narazit ve vládní koalici, která bude chtít šetřit. Přesto však pokládá její schválení za možné. "Existuje možnost novelu přijmout a zároveň odsunout její platnost o rok nebo o dva," řekl Jonáš.
Tajemnice sdružení Marie Černá soudí, že jinak turisticky atraktivní region je přítomností jaderné elektrárny handicapován. "Pro turisty se může stát víc přijatelným jen tehdy, když budou obce moci více investovat do infrastruktury," řekla Černá ČTK. Podle starostky Koněšína Hany Žákové jsou hlavně rozpočty menších obcí včera velmi napjaté a stačí pouze na pokrytí základních potřeb. Starostové jsou podle ní v roli prosebníků, kteří každý rok prosí o příspěvek na nějaký projekt. Postrádá systém, který by zaručil obcím pravidelný příjem.
Žáková měla v minulých letech jako představitelka Mikroregionu Horácko výraznou zásluhu na zřízení turisticky atraktivní lodní dopravy na Dalešické přehradě. "Potřebovali bychom například zřídit kvalitní přístupy k lodním zastávkám, vybudovat zázemí pro turisty, na to už ale v rozpočtech nezbývá," uvedla Žáková. Novela zákona o rozpočtovém určení daní by podle ní významně posílila zhruba čtyřmilionový rozpočet Koněšína.
V případě Náměště nad Oslavou by se podle starosty a předsedy Energoregionu Vladimíra Měrky rozpočet posílil o miliony korun ročně. "Příjmy obcí, které jsou trvale příjmově podhodnoceny, by se počítaly podle pravidel rozpočtového určení daní, která zohledňují velikost obce i počet obyvatel," uvedl Měrka.
Novela by zajistila systémový příděl peněz nejen obcím v okolí jaderných, ale i velkých tepelných elektráren. Obce o ni usilují už řadu let. "Zatím nikdy jsme nebyli tak daleko, vždy se o tom ve sněmovně nebo v Senátu jednalo ke konci volebního období. Teď máme velké naděje," řekl Měrka.
Vláda v lednu se senátním návrhem, podle něhož by obce a kraje dostávaly podíl z daní, které odvádějí jaderné a tepelné elektrárny na jejich území, nesouhlasila. Návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní by fakticky znamenal platbu ze státního rozpočtu přes půl miliardy korun. Stanovisko vlády je pouze doporučením pro sněmovnu, která o osudu předlohy rozhodne.