Index cen průmyslových výrobců se v únoru zvýšil o 0,5 procenta. Meziroční inflace ve výrobních cenách zrychlila ze 4,6 na 5,4 procenta a dosáhla nejvyšší hodnoty za poslední tři roky. Přispěly k tomu zejména potraviny a ceny nerostných surovin ve světě.
V únoru se výrazně projevil dopad předchozího růst cen ropy. Konkrétně se promítl do rostoucích cen v chemickém průmyslu a částečně také ve výrobě platů a gumárenství. Lze očekávat, že poslední vzedmutí cen ropy nad 100 dolarů za barel dále popožene inflace ve zmíněných odvětvích.
V posledních měsících výrazně stoupají také ceny uhlí a kovů, železné rudy, oceli i barevných kovů. V únoru se to projevilo růstem cenového indexu pro kovy a kovodělné výrobky o 0,9 procenta meziměsíčně, resp. 12,4 procenta meziročně.
Trvalý vzestup cen zemědělských výrobců se promítl do dalšího zdražení výrobních cen potravin o 0,5 procenta a lze předpokládat, že se přenos v této části výrobních řetězce nezastaví a projeví se také ve spotřebitelských cenách. A zdražování nejspíše není konec, neboť farmářské ceny se v únoru dále zvýšily o 5,1 procenta a meziroční inflace zde již dosahuje 30 procent.
Aktuální otázkou je dopad přírodní katastrofy a nukleární krize v Japonsku na globální ekonomiku a ceny komodit ve světě, přičemž tyto dopady nejsou jednoznačné. Riziko zchlazení hospodářského růstu snižuje tlak na růst cen komodit a marží ve výrobním sektoru. Nukleární krize ovšem tlačí vzhůru ceny elektrické energie a také ceny uhlí při úvahách o omezování jaderných elektráren jinde ve světě (diskuze se otvírá v Evropě i USA).
Aktuálně inflaci táhnou vzhůru nákladové faktory, zatímco domácí poptávka zůstává utlumená Ačkoli příčiny současné inflace leží mimo dosah nástrojů měnové politiky, může se centrální banka obávat sekundárních dopadů a případného vlivu na inflační očekávání. Očekáváme, že první zvýšení úrokových sazeb přijde ve 3. čtvrtletí letošního roku.