Evropská komise dnes navrhla rozsáhlé změny ve zdanění energetických produktů. Zdanění má víc odrážet vliv paliv na životní prostředí a energetickou náročnost. Pokud by návrhy prošly, mohlo by to vést k navýšení cen nafty u čerpacích stanic.
V případě motorových paliv by měl hlavní dopad návrhů Bruselu spočívat v tom, že skončí současné "pokřivené" zdaňování benzínu a nafty. Nafta je zdaňována nižší sazbou na litr ve všech státech EU kromě Británie, a to i přes její vyšší obsah CO2.
Výsledkem by tak mělo být, že se zdanění po přechodném období vyrovná. Členské státy toho budou moci dosáhnout buď zvýšením sazeb u nafty, nebo snížením u benzinu, podotkla komise.
"Ta myšlenka je naprosto šílená," řekl ČTK europoslanec Miroslav Ouzký (ODS) z výboru pro životní prostředí. Podle něho už nyní rostoucí ceny fosilních paliv jsou schopné podvázat evropskou ekonomiku a zhoršit její konkurenceschopnost.
"Ceny nafty, na rozdíl od benzínu, se navíc zásadním způsobem promítají do ceny každého výrobku včetně potravin nebo veřejné dopravy. Naštěstí podléhají všechna rozhodnutí EU v daňových otázkách jednomyslnému schválení. Pevně věřím, že členské státy jakékoli pokusy o umělé zdražování nafty odmítnou," podotkl Ouzký.
Změny zdanění u paliv jsou součástí širších plánů, které by podle vizí Bruselu měly pomoci v boji s globálním oteplováním. Plán počítá s tím, že by se měly zavést určité minimální sazby, které by se rozdělily do dvou částí.
Jedna by vycházela z emisí CO2, přičemž na jednu tunu by byla stanovena na 20 eur za tunu CO2. Druhá by měla vycházet z energetického obsahu, tedy z množství energie, které daný produkt vyrobí. Odvětví by měla mít, tvrdí Brusel, dost času se na změny připravit, protože by se jich to plně týkalo od roku 2023.
Dá se ale očekávat, že v řadě zemí vzbudí nové návrhy vlnu nevole. Některé státy jsou citlivé na jakékoli pokusy o zásahy do daňové oblasti, k těmto zemím patří kromě Británie třeba i ČR. Některé země jsou zase hodně závislé na výrobě automobilů, přičemž z tohoto sektoru je možné čekat také kritiku.
Agentura Reuters například uvedla, že v případě Německa by daň stoupla ze 47 eurocentů na litr nafty na 75 eurocentů v roce 2020. To by prý ale podkopalo dotace, které Berlín dává výrobcům vozů na toto palivo. Z Německa už také zaznělo, že se bude stavět proti této iniciativě, i pokud by měla být rozložena do delší doby.
Modernizovaný systém zdanění energií přichází ve správný čas, míní eurokomisař pro daně a cla Algirdas Šemeta. "Pro dosažení evropských cílů v oblasti energetiky a klimatu je zapotřebí spravedlivého a transparentního zdanění energie... Tento návrh posílá podnikům i spotřebitelům zřetelný signál o ceně uhlíku a zároveň dává příležitost přesunout daňovou zátěž z práce na spotřebu, čímž pomáhá zdanění podporujícímu růst," dodal.
Návrhy komise přivítali ekologové. Například aktivisté z organizace Transport & Environment současně podotkli, že průměrná palivová daň v Evropě se podle údajů v reálných hodnotách snížila od roku 1999 o deset eurocentů na litr.