Aktualizováno Mnoho evropských bank potřebuje větší kapitálové rezervy, aby se obnovila důvěra finančního trhu a snížilo se riziko další finanční krize. Ve své pololetní zprávě o globální finanční stabilitě to uvedl Mezinárodní měnový fond.
V následujících dvou letech budou banky ve světě muset splatit dluhopisy za celkových 3,6 bilionu dolarů (60,6 bilionu Kč). Potřeba plnit požadavky pro získání dalších půjček se pak nejvíce týká irských a německých bank.
"Tato potřeba bankovního financování se kryje s vyššími požadavky na refinancování státních dluhopisů, a zostřuje tak soutěž o omezené peněžní zdroje," uvádí fond.
Více kapitálu ve vyšší kvalitě zajistí větší pojistku proti budoucím ztrátám a pomůže obnovit přístup na trh s financemi. Celkově ale fond oceňuje, že se globální finanční stabilita za posledních šest měsíců zlepšila. Největší výzvou v následujících měsících pak bude financování bank a splácení státních dluhopisů, zejména ve slabších zemích eurozóny.
Banky ve Spojených státech zvýšily své kapitálové rezervy v roce 2009, kdy regulátoři dokončili sérii zátěžových testů, které odhalily některé výrazné slabiny. Banky v Evropě proti tomu ještě potřebují "výraznou sumu kapitálu" získat, aby se jim přístup na trh s penězi obnovil.
Zátěžové testy, které připravuje Evropská centrální banka, jsou podle fondu příležitostí, aby evropské banky zlepšily transparentnost své bilance a na finančním trhu klesla nejistota kolem kvality aktiv v bankovních výkazech.
MMF varuje, že evropské banky nebudou moci získat všechen nezbytný kapitál na finančních trzích, a chybějící prostředky by proto měly jít z veřejných zdrojů. Banky by podle fondu také měly snížit výplaty dividend a nechat si větší podíl ze zisku.
Celkově je potřeba řešit slabiny bankovního systému komplexním systémem kroků od navýšení kapitálu, restrukturalizace a dělení slabých bank po zvyšování transparentnosti bankovních rizik. Bez takových reforem se podle fondu znovu objeví rizika poklesu.
Vládní dluhy jsou podle MMF všeobecně vysoké a v mnoha vyspělých ekonomikách navíc ještě rostou. Vyspělé státy proto podle fondu vedou při vysokém zadlužení nebezpečný život a čeká je těžký úkol snížit své deficity a neohrozit přitom oživování ekonomiky.
Fond dodává, že rostoucí výnosy amerických vládních obligací spíše souvisí s lepšími vyhlídkami hospodářského růstu a s obavami trhu z inflace než s horší fiskální pozicí Washingtonu. Přestože investoři americké obligace prodávali a jejich výnosnost stoupla, náklady na jejich pojištění proti nesplácení se příliš nezměnily, napsal Reuters.