Pojem „cloud computingu“ je v povědomí širší veřejnosti od roku 2006, kdy ho začal používat Eric Schmidt, tehdejší CEO . Přestože se mezitím v Googlu ke kormidlu vrátil jeden z otců zakladatelů, o „cloudu“ se mluvit nepřestalo, naopak, během několika let se stal (minimálně proklamativně) významnou částí nabídky služeb vedoucích společností v oblasti internetu jako , , a Yahoo; IT gigantů jako a IBM; či telekomunikačních operátorů jako Deutsche Telecom a . Vznikla i řada specialistů na cloudové služby – kromě Web Services třeba firmy GoGrid a RackSpace.
Znamená to tedy, že stejně jako v 80. letech umožnil nástup PC raketový vzestup a v 90. letech příchod mobilů , budou cloudové služby znamenat nový “výtah” k netušeným ziskům a má smysl horečně kupovat akcie Amazonu?
Pravděpodobně ne.
Koncept cloud computing pochází z 60 let, kdy si teoretikové začali pohrávat s myšlenkou, že by jednou IT služby mohly být prodávány jako utilita. Z hlediska uživatele by se mohlo jeho „IT“ chovat podobně jako např. elektřina nebo voda, tj. měl by to být náklad a nikoli kapitálový výdaj (platím jen za svou spotřebu, ne za celou elektrárnu), měl by být dávkovatelný (kapka nebo vědro vody, podle toho co potřebuji), měl bych mít online přístup (kdekoli je kohoutek nebo zásuvka, jedno jestli doma nebo v kanceláři), a navíc iluzi nekonečně velké nabídky, tedy alespoň pro běžné použití. Málokdo má doma vlastní vodárnu, většinou se spoléháme na centralizované služby s naprostou samozřejmostí, ale než vznikly vodárny, každý dům měl svou studnu, a za časů pánů Edisona a Tesly bylo běžné, že každý podnik má svou elektrárnu…
Jsme tedy dnes ve fázi studní, nebo vodovodních společností? Není to jednoduché říct, zatímco celková spotřeba vody a elektřiny je dobře známa, je velmi obtížné zjistit, jak moc používaný dnes cloud computing je. Vedoucí poskytovatelé služeb CC přesná data nezveřejňují – příkladem je jednička v CC Web Services, jehož roční výnosy z CC jsou odhadovány mezi 0,5 a 1 mld. USD. Což je na jednu stranu spousta peněz, ale srovnejte to na druhou stranu například s velikostí celého IT trhu jenom v Číně, který podle IDC letos dosáhne 110 mld. USD…
Centralizovaný computing je tu navíc už dlouho pod různými slogany – Software as a Service, P(latform) as a Service, I(nfrastructure)aaS. Autor článku si dobře pamatuje jak na vrcholu prvního dot com boomu kolem roku 2001 byl jeden z nejužívanějších „buzzwords“ ASP – applications services provision, tedy podobný koncept, který tehdy samozřejmě daleko více narážel na hranice infrastruktury, ale to nebylo hlavní zábranou jeho masového rozšíření.
Těmi, tehdy jako dnes, zůstávají jiné faktory:
(i) Mentalita uživatelů (a je celkem jedno, jestli lidí nebo firem) – chtějí prostě mít své aplikace a data pokud možno „u sebe“, protože se tak cítí jistější a bezpečnější. A samozřejmě jsou příklady z nedávné doby, kdy se cloud „zamračí“ a následuje downtime jako u Amazonu (duben 2011) nebo Googlu (únor 2011). Co na tom, že v těchto případech se data neztratila a v nejkratší možné době byl provoz obnoven, což se při kolapsu lokálního HW podařit nemusí.
(ii) Bezpečnost – je prostě fakt, že s nástupem online a cloudových aplikací si člověk musí v dnešní době oslovit další dovednost naprosto nezbytnou k přežití – schopnost pamatovat si a bezpečně ukládat nejrůznější hesla a přístupové kódy, při jejichž ztrátě nebo zcizení hrozí v lepším případě nepohodlí, v horším případě nemožnost přehrát si film nebo hudbu (v cloudu…), pracovat (s aplikacemi v cloudu…), přijít o osobní údaje (v cloudu…)
(iii) Regulace – stejně jako už zmíněné vody nebo elektřiny, pokud se má cloud computing rozšířit masově, je nutné, aby se ujasnilo, kdo za co zodpovídá. Zkuste žalovat Vaši vodárenskou společnost, že v kanceláři neteče voda a kvůli tomu musíte zrušit důležitou obchodní schůzku … Samozřejmě pokud své IT dáte do cloudu, očekáváte, že v případě problémů můžete náhradu škody požadovat, a v českém právním systému, kde se dodavatel nemůže zříci dopředu odpovědnosti, ji možná i dostanete, ale víte přesně v jaké výši?
Dokud není jasná odpověď na tuto a předchozí otázky, dá se čekat, že se každý raději bude jistit a ponechá si kritická data a aplikace v bezpečí u sebe doma, hned vedle čerpadla na vodu a kamen na pevná paliva...