Aktualizováno Vláda německé kancléřky Angely Merkelové po dlouhých diskusích došla ke konečné dohodě ohledně budoucnosti jaderné energie v zemi. Německo uzavře všech svých 17 jaderných elektráren nejpozději do roku 2022. Spekulace o „kompenzaci“ pro energetické společnosti v podobě zrušení plánované daně z jaderného paliva se však nenaplnily.
Německá koaliční vláda podle očekávání plánuje ponechat natrvalo mimo provoz sedm, zatím dočasně odstavených, nejstarších německých jaderných reaktorů a problémovou severoněmeckou jadernou elektrárnu Krümmel. Do roku 2021 by mělo být odpojeno dalších šest jaderných reaktorů. Tři zbývající reaktory by mohly zůstat v provozu až do roku 2022, pokud by hrozily výpadky v dodávkách elektřiny. V roce 2018 bude přezkoumáno, zda by byl možný úplný odchod od jaderné energie již v roce 2021, napsala agentura DPA.
"Je to definitivní. Nejzazší termín pro konec posledních tří jaderných elektráren je rok 2022," uvedl německý ministr životního prostředí Norbert Röttgen.
Agentura Reuters v pátek citovala z interního dokumentu německého ministerstva životního prostředí, který konstatuje, že Německo by mohlo úplně opustit jadernou energetiku do roku 2017, aniž by to způsobilo výpadky proudu nebo velké zvýšení cen za elektřinu. "Dodávky energie jsou a zůstanou bezpečné. Úroveň cen za elektřinu stoupne pouze mírně. Stabilita přenosových sítí při odklonu od jádra v letech 2017 až 2020 zůstane zajištěna," píše se v interní zprávě. Oficiálně ale nechtěl Röttgenův úřad tento materiál komentovat.
Rozhodnutí německé vlády o odchodu od jaderné energie ještě musí schválit parlament. Před březnovým uzavřením sedmi nejstarších reaktorů pokrývaly jaderné elektrárny 23 procent spotřeby elektrické energie v Německu, napsala agentura Reuters.
Jako "studená rezerva" by měla být v pohotovostním režimu ponechána nějakou dobu také jedna z již odstavených starších elektráren a do provozu by mohla být znovu uvedena například během studené zimy, kdy nebude mít Německo dostatek elektřiny ze solárních elektráren a nadbytkem proudu nebudou disponovat ani sousední země. Náklady na udržování rezervní elektrárna vyčíslila německá agentura spravující přenosové sítě na 50 milionů eur (1,2 miliardy Kč) ročně.
Opozičním levicovým stranám, které dlouhodobě volají po odklonu od jádra, se záměr vlády ponechat některou ze starších elektráren v pohotovostním režimu nelíbí. "To jsou představy, které toho mají s technickou skutečností málo co společného," poznamenal po skončení nočního jednání šéf sociálních demokratů (SPD) Sigmar Gabriel, který se ho spolu se zástupci Zelených zúčastnil. Podle Zelených plán vlády ponechává otevřená zadní vrátka pro oddalování konce jaderné energetiky v Německu, což jeho strana odmítá.
Šéf české energetické společnosti Martin Roman začátkem měsíce v rozhovoru pro list Handelsblatt uvedl, že firma chce s plánovaným odklonem Německa od jaderné energie prodávat Němcům více proudu.
Německá vládní koalice se dnes také dohodla na zachování daně z jaderného paliva, která byla oznámena již vloni v rámci úsporného balíku a má do státního rozpočtu každoročně přinést 2,3 miliardy eur. Rozhodnutí o neobnovení provozu sedmi odstavených jaderných elektráren a roky odstaveného poruchového reaktoru v Krümmelu však podle odborníků povede k poklesu příjmů z této daně na 1,3 miliardy eur ročně.
Výběr „jaderné daně“ je časově omezen do roku 2016. Provozovatelé německých jaderných elektráren mají za každý gram paliva odvádět státu 145 eur. V průměru tak za každou atomovou elektrárnu v zemi zaplatí přibližně 150 milionů eur.Výnosy poputují do zvláštního fondu, z něhož bude financován rozvoj obnovitelných zdrojů. Právě na nich chce Německo v budoucnu postavit svou energetickou politiku.
V Německu je v provozu 17 jaderných elektráren, dalších 19 již bylo definitivně odstaveno. V loňském roce vyrobily německé jaderné elektrárny 133.012 gigawatthodin elektrické energie. To představovalo asi 27 procent veškeré elektřiny vyprodukované v Německu.
Přehled německých jaderných elektráren (podle roku uvedení do provozu):
Biblis A |
Hesensko |
1225 |
1974 |
Neckarwestheim I |
Bádensko-Württembersko |
840 |
1976 |
Biblis B |
Hesensko |
1300 |
1976 |
Brunsbüttel |
Šlesvicko-Holštýnsko |
806 |
1976 |
Isar I |
Bavorsko |
912 |
1977 |
Unterweser |
Dolní Sasko |
1410 |
1978 |
Philippsburg I |
Bádensko-Württembersko |
926 |
1979 |
Grafenrheinfeld |
Bavorsko |
1345 |
1981 |
Krümmel |
Šlesvicko-Holštýnsko |
1402 |
1983 |
Gundremmingen B |
Bavorsko |
1344 |
1984 |
Gundremmingen C |
Bavorsko |
1344 |
1984 |
Philippsburg II |
Bádensko-Württembersko |
1468 |
1984 |
Grohnde |
Dolní Sasko |
1430 |
1984 |
Brokdorf |
Šlesvicko-Holštýnsko |
1480 |
1986 |
Isar II |
Bavorsko |
1485 |
1988 |
Emsland |
Dolní Sasko |
1400 |
1988 |
Neckarwestheim II |
Bádensko-Württembersko |
1400 |
1989 |
Koalice se rovněž shodla na urychlení výstavby nových elektráren na fosilní paliva, energetických zásobníků a přenosových sítí. Chce také dál omezovat státní podporu pro solární elektřinu. Podle agentury Reuters počítá do roku 2020 s desetiprocentním snížením spotřeby elektřiny a se zdvojnásobením podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu země ze současných zhruba 17 procent na 35 procent.
(Zdroj: ČTK, DPA, Bloomberg, Reuters)