Evropská komise proti očekáváním navrhla pro roky 2014 až 2020 rozpočet Evropské unie, který je ve vztahu k unijnímu hrubému domácímu produktu nižší než v minulosti. Výdaje mají tvořit jen jedno procento HDP, zatímco v období 2007-2013 to je 1,06 procenta. Objem finančních prostředků pro nejchudší regiony, kam patří i všechny české kraje s výjimkou Prahy, překvapivě nemá klesnout, ale přidělování peněz má být přísnější.
Návrh Evropské komise (EK) jde vstříc požadavkům členských států Evropské unie, které žádaly buď zmrazení finančních prostředků, či dokonce omezení výdajů. Potěšen naopak asi příliš nebude Evropský parlament, který dlouhodobě usiluje o vyšší výdaje, protože upozorňuje, že s lisabonskou smlouvou vzrostly i ambice EU, jež nejsou zadarmo.
"V současnosti plné úsporných opatření napříč Evropskou unií navrhla komise ambiciózní, ale realistický rozpočet pro příští roky," řekl novinářům eurokomisař pro rozpočet Janusz Lewandowski.
EU by měla od roku 2014 do roku 2020 utratit celkem 971,5 miliardy eur (zhruba 23,3 bilionu korun), což představuje právě jedno procento HDP evropské sedmadvacítky. Mezi roky 2007 až 2013 odsouhlasené výdaje činí 925,6 miliardy eur (asi 22,2 bilionu korun), což v době vzniku rozpočtu představovalo 1,06 procenta HDP unie.
Nejcitelnější omezení výdajů má postihnout zemědělce. Na společnou zemědělskou politiku podle představ komise poputuje mezi lety 2014 až 2020 celkem 281 miliard eur (asi 6,7 bilionu korun), což je citelný propad ve srovnání s předchozím rozpočtovým obdobím, kdy stejná kapitola počítala s výdaji ve výši 330 miliard eur (téměř osm bilionů korun). Zemědělcům tak klesne nejen procentuální podíl na rozpočtu unie, ale i celková částka.
Čeští farmáři by ovšem na takovém vývoji příliš prodělat nemuseli, protože se komise v návrhu zavázala, že dotace zemědělcům budou ve srovnání s minulostí spravedlivější. Farmáři z nových členských států totiž až do roku 2013 budou dostávat méně než jejich kolegové ve starých členských státech Evropské unie.
Téměř třetina ze zemědělských dotací bude nově vázána i na splnění některých ekologických cílů. Evropská komise farmáře v návrhu rozpočtu upozorňuje, že jejich podniky by měly "zezelenat".
Kromě menšího objemu finančních prostředků na společnou zemědělskou politiku je výraznou změnou i vznik některých nových unijních fondů. "Nejbohatší" z nich je fond, který bude přispívat na budování infrastruktury v členských státech. Vlády si tak mezi sebe rozdělí celkem 50 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu korun) na stavbu dálnic či energetických sítí. Podmínkou čerpání bude, že každý z projektů musí být součástí takzvaných transevropských sítí.
Rekordní částku chce Evropská komise poskytnout na zahraniční politiku. Zatímco od roku 2007 do roku 2013 to bylo 55 miliard eur (1,3 bilionu korun), nově to má být 70,2 miliardy eur (asi 1,7 bilionu korun).
Návrh EK nyní začnou posuzovat členské státy EU a Evropský parlament. Diplomaté, s nimiž ČTK hovořila, čekají složitá jednání, která mohou trvat řadu měsíců i déle než rok. To platilo také pro předchozí dlouhodobý rozpočet EU, na němž se evropská sedmadvacítka dohodla v poslední možnou chvíli. Tentokrát budou jednání nejspíš ještě složitější, protože do nich bude výrazněji promlouvat Evropský parlament.
Do roku 2018 také zredukuje Evropská komise počet svých zaměstnanců o pět procent. Zbylým prodlouží pracovní týden a zvýší i věk pro odchod do penze. Výkonný orgán Evropské unie rozhodnutí oznámil Evropskému parlamentu. O podrobnostech informoval média europoslanec za německou Křesťanskodemokratickou unie (CDU) Klaus-Heiner Lehne. Nyní má komise 50 000 zaměstnanců. Jejich počet se do roku 2018 sníží o dvacetinu. Dosud zaměstnanci EK pracovali 37,5 hodiny týdně, nyní by to ale mělo být 40 hodin. Věk pro odchod do důchodu, který byl až doposud 63 let, se zvýší o dva roky.
(Zdroj: čtk, mediafax)