Trhy často zaznamenají významný posun spuštěný zdánlivě nevýznamnými událostmi a trhy finanční nejsou výjimkou. Jako příklad lze uvést přechod z cen akcií ve Spojených státech udávaných ve zlomcích na ceny používající desetinná čísla. Ten vedl k vysokofrekvenčnímu a programovému obchodování. Změny v regulaci zase zvýšily význam obchodování na vlastní účet u finančních institucí. A dalším příkladem je změna monetární politiky Fedu.
Do února 1994 se zasedání Fedu, jejichž minuty byly zveřejněny až se šestitýdenním zpožděním, většinou považovala za důležitá. Alan Greenspan však začal minuty zveřejňovat okamžitě po skončení zasedání a záměry Fedu se dále prezentovaly v projevech v Cincinnati nebo Miami. Ekonomové tak již nemuseli spekulovat o názorech Fedu a časem, možná proto, aby nadále poskytovali nějakou službu, začali komentovat zaměstnanost, trh s bydlením a nakonec i akciový trh.
Podle mých zkušeností nejsou ekonomové pro analýzu akcií vybavení. Téměř z definice se snaží „řídit ze zadního sedadla“. Nedávným příkladem bylo snížení odhadů růstu ve druhém čtvrtletí několika brokery, které ale přišlo až po sérii špatných dat z ekonomiky typu ISM, spotřebitelské důvěry a dalších. Chápu touhu a pokušení ekonomů rozšířit svůj obzor a respektuji, že jsou finančními profesionály, jejich disciplína ale spočívá jinde. Kardiolog a pediatr jsou doktoři, ten druhý by ale srdce operovat neměl.
Pokud tudíž slyším, že ekonom s medvědím pohledem na trh cituje Dow teorii, podpoří mě to v optimismu. Ukazuje to totiž, že nemá dost argumentů pro svůj negativní názor.
Autorem je Laszlo Birinyi.
(Zdroj: FT)